Rychlopalba je další knihou od mého nejoblíbenějšího spisovatele Štěpána Kopřivy. Tento český writemaster má sice na kontě jen málo knih, ale všechny jsou legendární. Jeho nejnovější kniha ovšem trochu vybočuje z řady .... v zásadě bych teď měl dodržet klasický recenzní postup a popsat trochu charakter knihy a zmínit se o postavách a ději a teprve na konci se dostat k nějakému hodnocení, ale já to udělám obráceně a knihu ohodnotím hned na začátku.
Jedná se bezpochyby o tu nejhorší knihu, kterou Štěpán doposud napsal. A stojím si za tím! Nicméně i tak se jedná o knihu, které se nebojím v jejím žánru dát hodnocení 95%. Ten rozpor vysvětlím dále.

Takové Zabíjení by si právem zasloužilo hodnocení 200% a Asfalt možná i 210%. Ale Rychlopalba není vůbec z fantastického těsta, jde o "pouhou" detektivku. Detektivku z reálného světa, což je samozřejmě daleko více svazující než světy fantastické a tím pádem na ni platí standardní hodnotící kritéria. Tedy maximálně sto procent.

Čistou detektivku bez přídavku fantastiky jsem vlastně ještě nikdy nečetl a je tedy jasné, že k této jsem se dostal jen díky Štěpánovi, protože od něj čtu zkrátka všechno. Štěpánova tvorba se vždy vyznačovala tím, že hlavním hrdinou byl nějaký magor, případně magoři. I zde se dá říct, že tomu tak je. Hlavní postavou je policajt – magora tedy máme. Dalšími rysy „kopřivovin“ jsou skvěle načasované hlášky – kupodivu i s nimi si policajt bravurně poradí. No a nesmí chybět akce a velmi zamotaný děj – zamotaný děj by byl a akce, i když je jí poskrovnu, tak se taky najde a jak název napovídá, je to rychlopalba!
Kdyby autor zůstal věrný fantastickému žánru a poslal poldu třeba na Mars, tak tu vlastně máme opět nad-stoprocentní hodnocení a další klasickou „kopřivovinu“.

Kniha se čte perfektně, autor byl, je a určitě i nadále bude mistr slova a tak se nemusíte bát nějakých nepříjemných větných konstrukcí nebo třeba špatně představitelných a ještě hůře popsaných prostor, jako tomu bývá u některých jiných autorů. Štěpán to prostě se slovy umí a tak můžete číst nerušeně bez jediného škobrtnutí až do sladko-hořkého konce. U knihy se určitě zasmějete, máte možnost se zamyslet a jak je u Štěpána obvyklé, tak se i pořádně zhnusit. To z příběhu dělá opět těžký nadprůměr a plné hodnocení jsem nedal vlastně jen kvůli tomu, že to není fantastika. Jedná se o nejlepší nefantastický příběh, který jsem kdy četl.

Jízdu mrtvých od Dana Abnetta jsem četl opravdu šíleně dlouho. Jsem rád, že je to za mnou. Nechci to moc rozpitvávat, ale prostě to nebyla kniha pro mě. Nemohu ji hodnotit více než 20% a ty tam jsou jen z důvodu, že kdybych tomu dal méně, tak bych si připadal už opravdu špatně z toho, že jsem to vůbec dočetl. Knihu rozhodně nedoporučuji nikomu.
Ještě se musím zmínit o konci, protože v minulém příspěvku jsem psal o tom, že jsem knihu neodložil právě z důvodu, že mě zajímá, jak to s oběma hrdiny dopadne. Tak teď už to vím a nebylo to nic překvapivého ani velkolepého, prostě další zklamání.

Na to je snadná odpověď. Už na konci února jsem rozečetl Jízdu mrtvých od Dana Abnetta a strašně mě to nebaví, ale zase to není tak otřesné, abych tu knihu úplně odložil. Stále mě totiž zajímá, jak to s hlavními dvěma hrdiny dopadne. Ale bylo mi jasné, že jakmile rozečtu další knihu, tak se k téhle nevrátím a tak vždycky přečtu pár stránek a knihu zase odložím. Zbývá mi sto stránek, tak snad s nimi pohnu co nejdříve.

Má další kniha už bude v anglickém jazyce, takže mi asi taky bude trvat delší dobu než ji dočtu, ale chci trénovat angličtinu, tak teď jedu anglicky naprosto všechno a možná časem přejdu i na dvoj-jazyčnou variantu blogu :).

Té největší změny, která se se s mým serverem udála si asi nikdo nevšiml, ale pro mě je docela zásadní. Server totiž běží na novém "železe". Jedná se o JaguarBoard, který se řadí mezi jednodeskové počítače jako třeba RaspberryPy (oproti RPy je to ale stará dobrá x86 architektura s daleko větším výkonem). Zatím mi tenhle "drobeček" běží normálně doma, protože internetovou konektivitu mám perfektní, ale samozřejmě z hlediska bezpečnosti a celkové dostupnosti je to nesmysl, proto během tohoto roku poputuje serveřík někam do pořádného hostingu s garancí.

S novým HW souvisí ale také změna SW, konkrétně operačního systému. Místo dlouho používaného openSUSE jsem nasadil Debian ve verzi stable. Má to dva důvody, za prvé je Debian jediné distro, které na tomto HW běží naprosto spolehlivě bez sebemenších zásahů (Fedora nebo Ubuntu na tom vytuhne, řešení už sice existuje [parametry kernelu - ale proč nenasadit to nejjednodušší, navíc nejspolehlivější a nejbezpečnější] a za druhé budu spolupracovat s CZ.NIC, kde používají zásadně Ubuntu nebo právě Debian a tak se s ním chci dopředu seznámit co možná nejvíc. Jsem s Debianem nadmíru spokojený - jednoduchost a rychlost, prostě paráda.

Poslední změnou, o které se tu zmíním, je změna databázového backendu na blogu a vlastně všude, kde jsem nějakou databázi používal. Místo nenažraného MySQL jsem nasadil všude dostupné a podporované SQLite, které pro mé nenáročné potřeby bohatě stačí a ušetří mi to spoustu místa i HW prostředků. Pro čtenáře je samozřejmě použití SQLite nedůležité, protože takovou změnu jste ani nemohli zaregistrovat (v zásadě mohli, protože blog v některých případech házel hodně vnitřních errorů, ale ty jsem dnes všechny opravil a mělo by to běžet už spolehlivě).

No a nyní už se jen zmíním o tom, že blog v této podobě bych chtěl v průběhu tohoto roku kompletně přepracovat. A to jak po sránce frontendu, tak po stránce backendu.
Frontend chci udělat responzivní a zřejmě se nevyhnu použití nějakého javascriptového frameworku (možná AngularJS nebo něco podobného) a jako backend jsem chtěl použít CherryPy s TinyDB (tam už mám dokonce hotový základ), ale zřejmě i kvůli spolupráci s CZ.NIC nasadím nakonec Django a co se týká databáze, tak tam nevím, nejjednodušší by samozřejmě bylo nechat SQLite, ale přece jen bych docela rád přešel na NoSQL databázi a tak možná nakonec využiju i TinyDB, kterou mám připravenou (uvidíme).

Na konci minulého roku jsem se rozhodl, že se naučím anglicky, učím se už cca čtvrtý měsíc a už tu jsou výsledky -> dohrál jsem King's Quest 1 - Quest for the Crown v angličtině! Nedohrál jsem tu starou původní EGA verzi, ale VGA předělávku od nezávislého studia AGD Inderactive.
V překladu název znamená Výprava za korunou a přesně o to také jde. Příběh je tedy více než jednoduchý. Dostanete úkol najít 3 kouzelné předměty, které mohou zachránit království a tak se vydáváte na výpravu. V zásadě je to taková odreagovačka, protože je to opravdu krátké, ale i tak z toho dýchá nostalgie a vrací se trochu pocity ze starých her typu Quest for Glory.
Návod jsem použil pouze jednou a to úplně na konci, protože jsem fakt nechápal, jak se mám dostat z komnaty krále leprikónů - sežrat houbu by mě nenapadlo ani za milion let (nikde se neříkalo, že je zmenšovací) :-).
Všem doporučuji, aby hru alespoň zkusili, já jí věnoval včera pár hodin a dnes asi dvě hodiny a bylo dohráno, věřím, že někdo, kdo má štěstí a nebo mu dojde, že houby se jedí, aby se člověk zmenšil, tak to zvládne klidně i během hodiny dohrát :).

Pro lepší a rychlejší orientaci ve hře, zde přidávám "screenshotovou" mapu:

Knihu už jsem dočetl před cca dvěma týdny, ale stále jsem o ní neměl čas napsat, takže to tímto napravuji. Předchozí díl Zábiješ šamanů byla jedenáctá kniha v sérii Zabíječ a byla prostě skvělá. Dvanáctá kniha na tu předchozí navazuje tak plynule, že si myslím, že je Nathan Long musel psát opravdu najednou a vytvořil tak jeden obrovský a zábavný příběh, který mě vtáhnul od samého začátku až do strhujícího konce.
Jak už název napovídá, tak v tomto díle se setkáme s nemrtvými. Zombíci jsou velmi zajímavé téma a v knize je využito na maximum. Gotrek s Felixem společně s lidskými obránci se proti oživlým mrtvolám zabarikádují v Reikguardu, ale nekromant Heinrich Kemmler se hrad snaží dobýt jak silou, tak pomocí mnohých úskoků, které je velmi těžké odrazit. Nicméně jak všichni víme, tak Gotrek je z "ocelového těsta" a tak je nekromantovi více než důstojným protivníkem a i když Kemmler oživí trpaslíky tolik nenáviděného Krylla, tak jsou síly vyrovnané.

Jak to dopadne, si už každý musí přečíst sám. Nebudu prozrazovat, jestli Gotrek konečně nalezne smrt, tím bych potenciální čtenáře určitě odradil.
Zbývá mi už jen dát hodnocení 95%, které si tato kniha právem zaslouží. Doufám, že se Gotrekem a Felixem setkáme v nějakých dalších knihách. Zatím je Zabíječ zombií poslední knihou kromě ještě jedné s povídkami.

Dnes jsem dočetl knihu Zabíječ šamanů od Nathana Longa. Půjdu trochu proti posledním komentářům, které na tuto knihu zaznívají a zhodnotím ji prostě jako skvělou. V negativních komentářich jsem se dočetl, jak se čtenáři u této knihy nudili a chtěli, aby autor nechal Gotreka konečně zemřít. Na to musím říct, že v žádném případě!
Gotrek a Felix se v jejich dalším příběhu dostávají po krátké zastávce v Altdorfu do Darkwaldu a okolí a hned od začátku je jejich dobrodružství velmi napínavé a opět velmi originální. Dostávají se dokonce na místo, kde už byli v knize Zabíječ bestií a vzhledem k tomu, že uteklo cca 20 let, tak zde potkávají také už dospělou Kat, kterou zde kdysi zachránili. Společně s Kat se musí oba hlavní hrdinové postavit armádě bestií, která čítá skoro 10 tisíc hlav a zabít jejich vůdce - šamana.

Knihu jsem hltal od začátku do konce a nebýt asi 6 stran, kde se banda šlechticů nemůže dohodnout, jestli na armádu bestií skutečně zaútočí, tak jsem se opravdu ani nemohl nudit. Knize tedy můžu vytknout jediné a tedy to, že končí otevřeným koncem, který mě nutí okamžitě začít číst další, bohužel poslední zatím vydaný, díl. Takže dlouhý život Gotrekovi s Felixem a k tomu jim dávám 90% hodnocení! :-)

Třetí kniha o Vetřelcíchje pro mě trochu zklamáním. Je tam totiž moc promarněného potenciálu. Autor to se slovy umí, umí budovat atmosféru plnou napětí a nutí člověka zatajovat dech - jenže to všechno přijde moc pozdě - vysvětlím dál.
První vetřelec se na scéně objeví na stránce 163 a bohužel se jedná pouze o nositele zárodku (ten odporný pavouk, co se lidem přichytí na obličej). První skutečný vetřelec se narodí až na stránce 203 a je to tedy ten malinký, který ještě nevyvolává ten pravý strach. Po pár dalších stranách už ale kniha dostává spád a zbytek stránek člověk dostlova zhltne. Bohužel, knihá má jen 318 stránek, takže se jedná cca o 100 stran.
Pravda, je to 100 stran, které jsou boží a dnešní noc se mi kvůli nim opravdu špatně spalo a když jsem šel na WC, tak jsem si raději rozsvítil, protože jsem se lehce bál :-). Ty poslední stránky mě opravdu vyděsily tak, jak má správný vetřelčí svět děsit.
Příběh knihy vlastně mapuje příběh kolinie na planetě LV-426 těsně před příletem Ripleyové na tuto planetu ve filmu Veřelci (Vetřelec 2). Setkáváme se tu s holčičkou Newt, kterou ze zmíněného filmu všichni známe a jejíž příběh nás samozřejmě zajímá, jenže ten příběh nesmí zaplnit většinu knihy. Hlavní slovo mají mít vždy vetřelci, kteří dostali opravdu málo prostoru.

Tentokrát je hodnocení opravdu téžké. Pokud bych hodnotil poslední třetinu knihy, tak bych mohl s klidným svědomím dát nejvyšší hodnocení, zbytku knihy bych tolik dát rozhodně nemohl. Hodnotím tedy na 85% - 15% jsem musel strhnout za nevyužitý potenciál v prvních dvou třetinách knihy.

Všem čtenářům tohoto blogu přeji úspěšný a samozřejmě šťastný nový rok 2016!

PS: v tomto roce nás na blogu čeká mnoho změn (nový framework, SEO optimalizace, optimalizace pro mobilní zařízení, ...)

Tak nové Star Wars jsou za námi. Nebudu to dlouze rozpitvávat, jen řeknu, že se jedná o důstojné pokračování a film je to dobrý. Nicméně si dovolím pár poznámek.

NEGATIVA:
- hlavní záporák vypadá jak Václav Klaus mladší, jen mnohem víc zženštile a nikdy si neměl sundavat masku, tím to zabil
- filmy s otevřeným koncem vždycky stály za houby, ale tentokrát to skončilo opravdu v půlce, což fanoušky jedině naštve
- celá "stará herecká garda" stála za houby už za mlada. Čestnou výjimkou je Harrison Ford, který byl, je a bude skvělým hercem. Bohužel, <SPOILER>ho v sedmičce zabije jeho vlastní zženštilý anorektický syn, takže už se s ním v dalších dílech nesetkáme</SPOILER>

POZITIVA:
- atmosféru Hvězdných Válek se podařilo udržet, takže si zopakujete ty příjemné pocity, které jste zažívali u předchozích dílů
- nový robůtek BB8 je ještě lepší než R2D2
- nové herecké obsazení je rozhodně lepší než to z dílů 4-6
- z filmu opět vzešla spousta otázek, takže je svět Hvězdných válek opět bohatší a máme o čem přemýšlet a teoretizovat

Nezbývá než se těšit na další epizody i filmy mimo epizody - teď dostaneme každý rok jeden přírustek do tohoto universa :-).