Nacházíte se v kategorii: Zvolená kategorie (už) neexistuje, zobrazeny všechny kategorie.

13. Listopad, 2017
Zařazen do: Život, Knihy — Klerik @ 16:40

Minulý rok jsem zde psal o tom, že jsem udělal drobný pokrok v angličtině a dohrál jsem bez větších obtíží King's Quest 1 VGA - Quest for the Crown. Dnešní zápisek bude podobného ražení.

Můj pokrok v angličtině totiž pozvolna pokračuje. Sice angličtinu nepotřebuji v práci (což mě velmi mrzí a musím s tím v relativně krátké budoucnosti něco udělat), ale alespoň jsem přešel na sledování serálů a filmů kompletně v angličtině s pomocnými anglickými titulky. Dnes můžu říct, že rozumím prakticky všemu a i když tu a tam třeba nějaká slovíčka neznám, tak kontext je mi vždy jasný (stejně si ta slovíčka, která neznám hned překládám na mobilu). Nicméně filmový jazýk je značně omezený a číst knihy je daleko vyšší level, na který jsem si doposud netroufal. Vlastně troufal, začal jsem číst v angličtině knihu Marťan, ale kromě toho, že mě moc nebavila, tak bylo dost obtěžující knihu každou chvíli odkládat a překládat si neznámé slovo na mobilu. Proto jsem knihu nakonec odložil a se čtením anglických knih nepokračoval.

Změnila to ač tzv. čtečka knih s elektronickým inkoustem. Display s elektronickým inkoustem má tak vysoký kontrast jako kniha a nezatěžuje tolik oči jako běžné LCD displaye, takže čtení je stále pohodlné, ale zároveň je to chytré zařízení, kde stačí na neznámé slovo kliknout a čtečka vám nabídne český překlad. To je přímo skvělé!

Začal jsem číst knihu Durotan a už mám za sebou skoro třetinu. Zjistil jsem, že tento způsob čtení mi nakonec vyhovuje daleko víc než běžné papírové knihy a dřívější argument a vůni papíru a fyzickému dotyku je pro mě už naprosto passé. Toto je budoucnost čtení a já se díky čtečce učím anglicky mnohem rychleji a snáze, než tomu bylo doposud pouze ze seriálů a filmů.

Nicméně zbývá mi stále pilovat mluvený a psaný projev anglicky, protože to trénuji jen minimálně. Ale i na tom už pracuji a mám soukromou on-line lektorku, se kterou mluvím jednu hodinu týdně a vypracovávám i písemné domácí úkoly, takže i tam se časem progress snad dostaví.

• • •
31. Říjen, 2017
Zařazen do: Život — Klerik @ 19:50

Stal se mi teď takový přijemný zážitek a tak jsem se rozhodl, že se o něj podělím i se čtenáři mého blogu.

Včera jsem totiž byl běhat a na Tisové, tam co je pension Gajdoš, tak mi najednou začal tenhle pejsek zezadu skákat na nohy :). Ono to není neobvyklé, takhle na mě skáčou psi často, takže jsem se ani nelekl. Podíval jsem se na něj, on byl takový bázlivý, tak jsem ho pohladil a běžel jsem dál. No a asi po sto metrech mi zase skákal na nohy :). Tak mu říkám ať je hodnej a běží za páníčkem, ale nikdo nebyl v dohledu. No tak jsem prostě běžel dál, já nemůžu moc zastavovat jinak bych nastydnul a on prostě běžel se mnou. Byl strašně šikovný a já mám rád u běhání společnost, tak jsem si s ním povídal a jak byl docela vysoký, tak jsem ho za běhu i dost hladil :). Sice teda jsem chudáka hodněkrát nakopal do tlamy, protože on pořád přebíhal z jedné strany na druhou a vždycky to vzal přes moje nohy, jednou mě málem shodil na zem, ale jinak to šlo :). No a když jsme přebrodili potok, který byl strašně rozvodněný, tak jsem se rozhodl, že zavolám na Městskou policii a zkusím se zeptat, jestli s psíkem něco neudělají. Ten pejsek měl na známce napsáno jen Nejdek 2016, takže jsem si říkal, že je možná přímo z útulku - to ale nebyl. Městskáčům jsem ho popsal, řekl jsem, že běžím za pár minut kolem LDN a že bych jim ho tam rád předal a oni, že tam mám ale počkat. To jsem jim řekl, že v žádném případě, že bych zmrznul, tak říkali kde bydlím, tak jsme se domluvili, že si ho vyzvednou u mě. No jenže já nemohl běžet Křížákem, protože jsem tamtudy běžel nahoru a tam bylo tolik stromů, že jsem víc lezl než běžel a tak jsem zpátky musel běžet po silnici a to byl problém. Protože pejsek pořád běhal naproti autům a za chvíli by ho někdo srazil. Naštěstí mě poslouchal docela, takže jsme běželi, jakmile jelo auto, tak jsem ho zavolal, on se ke mně tisknul, jak kdyby nemělo být žádné zítra a takhle jsem ho držel dokud auto nepřejelo dál. No byl to boj, ještě Jiráskovka je rozkopaná a nešlo tam proběhnout, takže jsem to musel vzít okolo přes Karlovaskou po chodníku, tam pejsek skákal na nějakou babičku a ta řvala jak šílená, že se psů bojím a že si ho mám držet a že si nemám pořizovat psa, když ho nezvládám. Tak jsem jí chtěl říct, ať táhne do prdele, ale řekl jsem pouze, že ten pes není můj a běželi jsme dál. Dole na Karlovarské bylo fakt hodně lidí i s děckama, které se ho báli, tak jsem ho chytl za obojek a vedl ho ten zbytek cesty po chodníku. Pak jsem ho pustil, doběhli jsme ke mně a on se mnou nechtěl do vchodu, bál se :). Byl fakt chytrej, tak jsem ho venku odchytil a násilím ho dovedl do vchodu. Tam jsme chvíli čekali, prošlo pár lidí, když to nebyli vyšinutí sousedé a líbil se jim pejsek, tak jsem ho pustil, ať se s nima pomazlí a po pár minutách přijeli městskáči a tak jsem jim ho předal. Akorát měli na telefonu nějakého pána, ohledali mu tu známku a do telefonu potvrdili, že to je on. Pak ho nemohli naložit do auta, protože on tam prostě nechtěl, bál se a pořád se chtěl jen mazlit :). Nakonec si ale dal říct a odjeli. Policajti mi moc děkovali a já měl super zážitek :).

PS: omlouvám se za kvalitu příspěvku, nechtělo se mi to přepisovat, takže jsem to sem dal tak, jak jsem to popisoval kamarádovi na Skypu :). A za kvalitu fotek se omlouvám taktéž, orosený mobilní foťák a neposedný pejsek nejsou dobré kombinace pro dosažení ostrých snímků :).

• • •
27. Říjen, 2017
Zařazen do: Filmy, Život — Klerik @ 09:17

Byly doby, kdy jsem doslova hltal Hvězdné války. Miloval jsem filmy, seriály, knihy, hudbu a prostě všechno, co se kolem SW točilo. Nešlo o žádnou posedlost, ale strašně mě to bavilo. Po Epizodě 7, jsem si byl jistý, že Hvězdné války tu s námi budou ještě dlouho a že je svět ještě v poráku. Jenže pak přišel Rogue One a já na Hvězdné války zanevřel.
Rogue One jako by byl z úplně jiného světa v nějaké úplně jiné a né až tak předaleké galaxii. Jakoby se jeho příběh odehrával na zemi, kde neexistuje čest, logika nebo sny. Byl to surový obraz dnešní nepříjemné reality zasazený do děje v budoucnosti. Kdyby to byl příběh z jiného vesmíru, tak by to bylo vlastně v pořádku, ale SW nemá být o tom, že ti rádoby dobří klidně někomu vrazí kudlu do zad když to nečeká. Tahle surovost a syrovost nemá v SW co dělat.
Star Wars tím pro mě utrpělo takovou ránu, že jsem se od něj raději držel dál. Ale opět se nachýlil čas a blíží se doba vánoční a nová premiéra dalšího SW filmu je takřka za dveřmi a ve mně opět vzorstla naděje, ale zároveň přišel i obrovský strach. Co když to bude stejné jako loni?
Z nový trailerů nedokážu vyčíst ani atmosféru, ani jestli se tam budou opět vyskytovat nechutnosti a blbosti. Trailery jsou sice natočeny v temnější atmosféře, ale to ještě nemusí nic znamenat, protože u zmíněného RO byly trailery výborné a přišla ta hrůza a děs. Nezbývá tedy nic jiného než doufat, že se Hvězné války vrátí stejně kvalitní, jako byla Epizoda 7 a my tak budeme moci na Epizodu 3,5 zapomenout - je to pro mě ale velmi těžké.

• • •
8. Říjen, 2017
Zařazen do: Filmy, Život — Klerik @ 08:27

Včera jsem byl v kině na Blade Runnerovi 2. Vzhledem k tomu, že se mi jednička vůbec nelíbila, tak jsem na tohle šel jen kvůli kamarádovi, který na nějaký čas přišel o řidičák a neměl s kým jiným jet.
První Blade Runner se stal kultem, legendou a prý vzorem pro další sci-fi filmy. Já jsem ho viděl necelého kdysi jako dítě a celého teprve asi před dvěma roky. Před těmi cca dvěma roky jsem ten film málem nedokoukal, protože mě absolutně nezaujal. Ano, je tam velmi zajímavě vykresleno prostředí, je tam neotřelá futuristická hudba, ale příběh byl dost o ničem a brutálně vraždící maniakální android mě vyloženě štval a nudil. Podle všech prvních recenzí a ohlasů to vypadalo, že dvojka se nese přesně v duchu jedničky a tak jsem se před kinem dost bál toho, co asi přijde.
No ale přišlo velmi příjemné překvapení. Dnes už jsem dospěl nebo dokonce zestárl a tak nechci koukat na nějaké tupé akční filmy a mám raději filmy, kde se musí trochu přemýšlet. Blade Runner 2049 tohle rozhodně splňuje, protože vystřelí se tam jen párkrát a žádné velké akce tam nejsou. Film má velmi pomalé tempo, které jen velmi pomalu teče k závěru, ale i přesto nenudí.
Nuda začne až v poslední půlhodině, kdy je už všechno jasné a jde tedy jen o to, jak s informacemi, které z příběhu vyplynuly, hlavní postavy naloží. Stopáž filmu je právě dvě a půl hodiny a minimálně o tuhle půl hodinu by film mohl být kratší. V poslední půl hodině totiž třeba vidíte, jak se vraždí dva androidi a je to opravdu dlouhý a zbytečný souboj, který vám nic nedá a brutalita toho, kdy je několik minut zabíráno uškrcení/utopení jednoho z nich, je vyloženě nechutná a nepříjemná. V poslední části vidím velkou slabinu filmu a věřím, že by šla zkrátit na pár minut. Stejně tak celý film by šel určitě zkrátit a kdyby někdo udělal verzi sestříhanou na čas pod dvě hodiny, tak by z toho mohl být film takřka pro každého.
Moje hodnocení je tedy 70% a mohlo být i vyšší, pokud by film zbytečně nenatahovali.

Ještě se musím zmínit o Františku Fukovi. Jedná se o recenzenta filmů a jehož recenzi na BR2 jsem si poslechl před tím, než jsem šel do kina. Z jeho recenze jsem extrapoloval jen kusé objektivní informace, protože jeho recenze byla jinak úplně subjektivně pozitivní. Dokonce říkal, že Blade Runner 2049 viděl už 5x za poslední týden a že ho ještě párkrát v nejbližší době uvidí.
Absolutně nechápu, proč tomuto filmu tak propadl. Moje hodnocení je vysoké, ale tohle je přece film, který je dobrý jen napoprvé, protože je to vlastně především detektivka a ty mají překvapit jednou a další sledování už ztrácí své kouzlo, když člověk zná všechna tajemství.

• • •
21. Září, 2017
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 11:11

Druhý díl trilogie Bouře ve vesmíru od Tima Lebbona pro mě byl docela zklamáním. Už první díl nebyl kdovíjaký odvaz, ale tentokrát to bylo už za hranou.
Kniha se sice dobře čte, ale atmosféra žádná, akce jen minimální, strach už teprve né a zbyly už jen zajímavosti o společném vesmíru predátorů a vetřelců. Ano, těchto informaci je tu opravdu dost, ale nebýt toho, tak jsem se vyloženě nudil. Třetí díl zatím odložím, chci si dát něco trochu barvitějšího a zajímavějšího.
S hodnocením nemohu jít výše než na 55%.

• • •
7. Září, 2017
Zařazen do: Život — Klerik @ 08:23

Nedávno se na AbcLinuxu objevil zápisek "Koho volit?" a díky němu jsem zjistil, že musíme ke korytům zvolit nové vyžírky. Po přečtení zápisku jsem zjistil, že se politická scéna moc nezměnila, lehce jsem si tedy ještě sám načetl programy jednotlivých stran, poslechl pár rozhovorů a tentokrát mám rychle jasno, žádné dlouhé rozhodování není nutné.

V krátkosti proč všechny ostatní strany nebudu volit:

  • ANO - začneme hezky od A, tedy ANO a pokračujeme k B, tedy Babiš a tomu říkám rozhodně NE. Nedokážu říct, jestli všechna ta obvinění proti němu jsou jen politického charakteru, ale jeho způsob chování a celkové prezentace mi vadí, navíc jsem ho už vícekrát přistihl, že lže. Takže ten teda ani náhodou.
  • ČSSD - Sobotka už sice u nových voleb nebude celostátním lídrem, ale Zaorálek není o nic lepší. Sociální Demokraté jsou strana, která je taktéž zapletená do různých skandálů a jejich program je šíleně dlouhý, nepřehledný a plný nemasného neslaného, tupé lidi ovlivňujícího, klišé. Dávám jasné NE!
  • TOP09 - to je pro mě dlouhodobě nevolitelná strana už kvůli lidem. Jednak knížepán, který mě svojí aristokratickou přítomností v parlamentu a dále aférkami s o 60 let mladšími ženami než je on sám vyloženě uráží. No a druhak arcizmrd Kalousek, o kterém můžu říct pozitivního jen to, že jde po krku Babišovi, ale je to celé pod heslem "zloděj křičí, chyťte zloděje". TOPku nikdy.
  • KDU-ČSL - to je strana, která podle mě ve 4. "nejateističtější" zemi nemá vůbec co dělat. Můžete mému názoru říkat extrém, když dnešní křesťanství už nemá s tím historickým křesťanstvím nic společného, ale stejně jako někteří říkaji, že komunisti jsou to samé i po revoluci nebo že by se neměli k tomu svinstvu hlásit, tak já mám názor, že křesťanstká církev, která zpomalila vývoj celého lidstra skrz inkvizici a upalování těch chytřejších, tak by měla být zapomenuta. Stranu, která má v názvu "křesťanská" tedy ani velkou náhodou.
  • SPD - Okamura mi byl docela sympatický, příšlo mi, že říká pravdu. Možná, že pravdu opravdu říká, ale jednak je šíleně negativní a pokud ho poslouchám dlouho, tak získávám pocit, že sebevražda je nejlepší řešení a navíc má názor ten, že bychom měli vystoupit z EU nebo alespoň nepřijmout EURO, což jsou názory, které se neshodují s mými.
  • Komunisti - v jejich programu jsou některé zajímavé body, ale nemá cenu to rozebírat - jsou to prostě komunisti, takže NE!
  • ODS - strana se snad nejvíce viditelnými skandály (když nepočítám Ratha). Současný předseda Fiala se při některých rozhovorech jeví rozumně, ale viděl jsem s ním rozhovor, kde se z něj snažila redaktorka vydolovat něco z jeho osobního života a to v přátelském duchu a on byl jak politický robot, který je naprogramovaný na nechápavost, neurčitost a mlžení. Takže tudy cesta také nevede.


Bral jsem v potaz pouze ty strany, které mají poteciální šanci se dostat do parlamentu. Zbývá už jen jedna strana, která má tu šanci asi nejmenší, ale šance tam je, tudíž jsem se pro ni rozhodl.

PIRÁTI!

Proč je volit? Protože -> Dost mladých lidí, žádné skandály, prosazují otevřenost a průhlednost nejen v IT, ale všude, chtějí svobodný internet a řeší podobná témata ohledně informační i všeobecné osobní svobody a tato témata u ostatních stran takřka úplně chybí, podporují homeoffice práci atd. Jejich předseda "dredař" Ivan Bartoš mi sice od pohledu nějak sympatický není, ale zkuste si ho někdy poslechnout. Mluví k věci, mluví rozumně, nevyhýbá se odpovědím a prostě svoji stranu a její postoje dobře reprezentuje. Navíc mluví lidsky, ale nikoliv vyloženě moc jednoduše.

Proč případně nevolit? -> Ivan Bartoš mluví dobře, ale viděl jsem i rozhovory s některými dalšími představiteli Pirátské strany a přestože hájili stejný názorový základ jako jejich předseda, tak to nejsou v žádném případě takové osobnosti, které by lidé chtěli nějak následovat. Někdy bylo v těch rozhovorech vidět, že dotyčný zpovídaný pirát neví co říct. To ještě neznamená, že by to bylo špatné, raději vidím, že když člověk neví co říct a řekne: "nevím", než aby mlel vyhýbavou a nic neříkající odpověď, ale řekl bych, že takové věci lidi určitě odrazují. Dalším negativem je to, že se možná do parlamentu opět nedostanou a můj hlas tedy bude "skoro k ničemu" ..... nicméně pořád lepší, než svůj hlas dát nějakým arcizmrdům.

To je asi všechno, dál volby moc sledovat nebudu, jen zajdu v říjnu hodit číslo 15 do urny :-).

Pokud s mými názory nesouhlasíte, tak na to samozřejmě máte právo a já ho respektuji, tak prosím respektujte i můj názor. Do nějaké velké diskuse se určitě poušťet nemusíme, protože volby stejně vyhraje ANO pana Babiše.

• • •
6. Září, 2017
Zařazen do: Seriály, Život — Klerik @ 09:59

Ti co mě znají, tak vědí, že Partička je něco, co mě neskutečně baví a koukám na ní nejen v televizi nebo na internetu, ale chodím také na všechna představení, která jsou jen trochu v dojezdové vzdálenosti. Proto mě v historii Partičky zamrzely dvě věci: zrušení vysílání na televizi Prima a také, relativně dost aktuální, odchod Ondry Sokola.
Nicméně se zdá, že obě věci se docela slušně vyřešily. Prima od minulého týdne opět Partičku dává a i když je to bez Ondry, tak je to pořád super sranda. Ondra byl určitě skvělý, ale ze všech představení, na kterých jsem byl, tak Ondra se ukázal pouze na jednom. V těch ostatních, mnou viděných, vystoupeních Ondru nahrazoval buď Dalibor Gondík (nic moc) a nebo Jakub Kohák (docela dobré). Ostatní "hráči" Partičky si jedou ale pořád svoje a skoro by se dalo říct, že i kdyby tam čtvrtého neměli, tak to utáhnou. Proto odchod Sokolíka zamrzí, ale nic se vlastně neděje.
V prvním díle nové, dnes nazývané, Prima Partičky byl jako čtvrtý Michal Novotný, od kterého jsem nic moc neočekával, ale při jeho Reklamaci jsem měl pocit, že Ondru více než dobře zastoupí a jeho hraní cikána mi Ondru dokonce silně připomínalo. Z Ondrovo náhradníků je to pro mě asi zatím nejlepší volba.

Byl jsem na letošním posledním předprázdninovým vystoupení v Bílině, kde Partička vystoupila v sestavě Michal, Igor, Geňa a Kohák a bylo to boží. Jdu i na jedno z prvních poprázdninových vystoupení, které se koná v Rakovníku a už se nemůžu dočkat, až to kluci rozjedou a doufám, že to bude s Novotným. Na Ondru zapomeňme, to je prostě minulost - i když výborná.

Ještě se chci zmínit o tom, jestli si Ondra uvědomuje, co pro něj samotného odchod z Partičky znamená. Partička je jasný fenomén, nic podobného v České republice nemáme a všechna představení jsou vždy beznadějně vyprodána. Kluci z Partičky jsou prostě slavní a oblíbení, to je zřejmý fakt. Díky Partičce se jim dostává určitá prestiž, protože jsou vždy v povědomí lidí.
Na Partičce se svezl i Ondra Sokol - kdo kdy slyšel o Sokolovi, než se začala Partička vysílat? Byl to sice režisér snad všech pořadů Michala a Geni, ale já ho teda vůbec neznal.
Dnes Ondra dělá nějaké podřadné pořady, točí ještě podřadnější filmy a i k tomu se podle mě dostal z části kvůli tomu, že ho Partička zviditelnila. Je asi jasné, že s jeho odchodem z Partičky o tohle všechno hned nepřijde, ale řekl bych, že mu to určitě ubere na "slávě", protože věta: "to uvádí ..." nebo "tam bude hrát ten z Paričky" pomalu vyšumí a najednou Ondra už nebude "táhnout davy".

Takže dlouhý život Partičce, ať už v televizi a nebo "na vzduchu"!

• • •
25. Srpen, 2017
Zařazen do: Život, Linux — Klerik @ 09:10

Poprvé v životě jsem dostal angínu v létě a jinak jsem angínu neměl cca 13 let. Nebylo mi vyloženě zle a už druhý den jsem neměl ani teplotu (první den jsem měl stejně jen 37,1 a cítil se odpoledne lehce unavený), takže jsem si řekl, že bych mohl něco udělat s domácími počítači (desktop, domácí server a "internetový server"). No, po chvíli přemýšlení jsem si řekl, že bych mohl všude nasadit Arch Linux, který jsem kdysi už používal a tak jsem se dal do toho.

Desktop šel na řadu pochopitelně jako první, protože kdyby se něco nepovedlo, nebo nebyl Arch to pravé, tak by se nic nedělo. Zjistil jsem, že instalace Archu je stále pořád velmi jednoduchá, že Arch je už dnes opravdu těžce orientován na systemd a že se systemd jde už zavádět i systém a na grub člověk může zapomenout. Všechno proběhlo opravdu hladce - pacman je subjektivně ještě rychlejší než byl kdysi. Všechno je minimalistické a člověk má perfektní přehled o tom, co v systému má (to byl jeden z důvodů, proč jsem se chtěl k Archu vrátit).
Narazil jsem na jediný problém, který jsem neuměl uspokojivě vyřešit s pomocí wiki.archlinux.org. Tím problémem byly fonty a já prostě nebyl s výsledkem stále spokojený. Zkusil jsem i livecd z Fedory, abych se přesvědčil, že to není jen můj dojem, ale v gnome-terminal byly ty "mono" fonty pořád takové nějaké ošklivé a Fedora mě přesvědčila, že mám pravdu. Nakonec jsem našel řešení v tomto postu: Make your Arch fonts beautiful easily!.
Díky tomuto krátkému návodu jsou fonty sujektivně asi nejlepší, jaké jsem kdy měl (teď "skrz ně" píšu).
Ještě poznámka k fontům - na openSUSE s nimi taky býval v dřívějších verzích problém a i dnes jejich nastavení není vyloženě triviální, ale už je na to nástroj přímo v YaSTu, takže to zase není tak velký problém jako je to v Archu.

Domácí server u mě zajišťuje poměrně hodně funkcí (HTPC (kodi), NAS, router, wifi AP, ...), takže tam jsem si říkal, že musí vzniknout nějaký problém .... a také že ano :-). Instalace opět jednoduchá, vlastně úplně stejná, opět zavádím systém přes systemd-boot. Na router jsem nasadil shorewall a jeho nastavení není složité, takže pohoda. Kodi jelo na druhou dobrou. NAS přes NFS mi trochu zavařil, protože jsem jsem pořád měl nějaké problémy s právy, ale kdybych se já blbec přímo držel návodu na wiki a ty adresáře, které jsem chtěl sdílet, rovnou "bindnul", tak jsem si ušetřil čas.
Problém nastal, pro mě dost nečekaně, až u wifi AP. Mám kartu s chipem Atheros AR928X, který funguje přes driver ath9k a nikdy jsem s tou kartou neměl na openSUSE problémy. Jenže stejný konfigurák sice fungoval, hostapd běžel, ale wifi nešla. V logu jsem zjistil, že nemá dostatek entropie pro klíče. Po chvíli googlování jsem zjistil, že řešení je několik a nejjednodušší je nainstalovat buď Haveged nebo Rng-tools. Druhým možným řešením bylo zkompilovat kernel se zapnutým "CONFIG_ATH9K_HWRNG=y". Tak to má třeba openSUSE ve svých kernelech a proto mi to tam všechno perfektně šlapalo.
Nainstaloval jsem tedy Haveged a entropie už bylo dostatek, ale wifi byla stále nestabilní, což mě teda dost frustrovalo. Chvíli jsem googlil, zkoušel a nakonec jsem našel řešení zde. Je to trochu snížení některých defaultních nastavení hostpad a díky tomu už je wifi stabilní jako před tím (nebo se tak alespoň po dvou dnech jeví). Kdyby k tomu měl někdo nějaký komentář, či postřeh, tak budu určitě rád, tohle byl docela oříšek.

Internetový server zatím nechám žít. Na něm běží Debian a určitě přijde nahradit, ale nechám tomu volný průběh a zatím nechám Arch v testovací lhůtě alespoň pár týdnů až měsíců než se rozhodnu, že to je pro mě to pravé.

Závěrem: celý tenhle přechod jsem dělal spíš tak jako testovně, rád zkouším nové věci a rozhodně musím říct, že díky Arch Linuxu jsem se toho opět hodně naučil a nebo alespoň objevil zajímavé věci, případně jim hlouběji porozuměl. Tahle distribuce totiž člověka nutí o věcech přemýšlet a nic neudělá za vás. Objevil jsem třeba ZSH, další nastavení SSH, která jsem neznal, načetl si něco o entropii /dev/random, konečně jsem pronikl do systemd (kromě systemd-boot jsem třeba nevěděl, že je možné rovnou editovat konfiguráky služeb přes systemctl edit a tak dále) a spoustu dalších věcí, které se linuxákovi hodí nejen v Arch Linuxu, ale v ostatních distribucích to prostě někdo udělal za vás a vy to většinou nemusíte řešit, protože to "prostě funguje".
Abych to shrnul, tak Arch Linux je skvělý, ale je to o čase. Teď jsem marodil, takže jsem mohl zkoušet, blbnout a experimentovat. Zítra předpokládám, že budu uschopněn a už na Linux opět nebudu mít tolik času a pokud se třeba Arch bude "rozbíjet", tak do něj zřejmě už nebudu moci investovat čas a energii a opět přejdu na openSUSE. Ale zkušenost výborná, nelituju toho a doporučuji všem si něco podobného vyzkoušet :-D.

• • •
7. Červen, 2017
Zařazen do — Klerik @ 13:44

Společný vesmír Predátorů a Vetřelců mi byl vždy velmi sympatický a Tim Lebbon, který napsal poslední trojdílnou trilogii Bouře ve vesmíru je taktéž mým oblíbencem. Proto asi nikoho nepřekvapí, když jen stručně napíšu, že kniha je to velmi dobrá, jen by mohla být o trochu víc akční a nebo alespoň trochu děsivá. Příběh opravdu zaujme, ale chtěl bych se u toho alespoň trochu bát, proto dávám "jen" 80%.

• • •
23. Květen, 2017
Zařazen do: Filmy, Život — Klerik @ 11:17

Film Logan už byl v kině před nějakou dobou a co nevidět vyjde na Blu-Ray, ale mně trochu unikla informace ohledně toho, že kromě Hugh Jackmana končí s X-Meny i Patrick Stewart. Trochu mě mrzí odchod obou dvou herců, protože jsem je měl v těch rolích rád. Nicméně pokud budou další filmy dostatečné kvalitní, tak změnu tváří Professora X nebo Wolverina rozhodně přežiju a kdo ví, třeba budou noví herci ještě lepší (mladší verze Professora X, tedy James McAvoy je také skvělý). Prostě žádná tragédie se nekoná.
Co mě ale velmi fascinovalo, tak to bylo prohlášení Patricka Stewarta, které tu hodlám citovat:

"Minulý pátek jsem v Berlíně společně s Hughem Jackmanem a Jamesem Mangoldem znovu viděl Logana. A ohromně mě dojal, mnohem víc, než když jsem ho viděl poprvé. Možná to bylo společností, ale když film končil - a tohle je plné přiznání - Hugh mě vzal za ruku a viděl jsem, že brečí. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem na tom stejně. Pak film skončil a měli jsme jít na pódium, ale ještě běžely titulky. Měli jsme tedy čas chvíli posedět a mně došlo, že už nikdy nebude lepší, citlivější a krásnější způsob, jak se rozloučit s Charlesem Xavierem, než tenhle film. Ještě ten večer jsem proto Hughovi řekl, že taky končím. Je po všem."

Pokud jste ten film viděli, tak je skoro jedno jestli se vám ten film líbil nebo nelíbil, ale rozhodně se to nedá považovat za něco velkolepého, že by se už nic lepšího po tomhle bijáku natočit nedalo. A proto tedy nechápu, že to pánové berou až tak vážně. Myslím si, že to opravdu přehánějí, o tolik podle mě nešlo.

Za sebe mohu v klidu říct, že film je to dobrý, bavil mě, ale je takový (jak už jsem zmínil v nadpisu) plytký. Zatímco předchozí X-Men: Apokalypsa byl megalomanský, vizuálně úchvatný a měl jasný tah na bránu i nějaké poselství, tak Logan se soustředí na pár mutantů v alternativním vesmíru s jejich problémy, které se pomalu vlečou ke konci, o kterém už od začátku nepochybujete. I přesto film doporučuju, stojí za to vidět, ale nějaký přelomový zážitek nečekejte.

• • •

Strany:
[_] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23]