Nacházíte se v kategorii: Život

22. Březen, 2015
Zařazen do: Život, Linux — Klerik @ 11:45

O Systemd toho bylo všude napsáno spousty a jsou tu tři skupiny: ti, co systemd nenávidí; ti, co systemd prosazují a ti, kterým je to jedno. Já jsem docela dlouho patřil do té třetí skupiny, protože mě to nijak zvlášť nezasáhlo. Prostě jsem si s Linuxem pracoval dál a moc mi nevadilo, že byl v distribuci nasazený jiný init system. Jenže jak na sebe Systemd nabaluje další a další věci, tak už mi to vadit začalo. Linux jsem považoval za jednoduchý a myšlenka "jedna aplika pro jednu věc" pro mě byla ideálni. Textová konfigurace a textové logy mají být samozřejmostí. Jenže Systemd vytyčil Linuxu zřejmě jinou cestu a začal mě obtěžovat.

Některé aplikace začali logovat jen do něj, což jsem tedy přenastavil a ačkoliv to bylo obtěžující, tak jsem to přenastavil a bylo vymalováno. Pak jsem se s ním naučil ovládat démony různých služeb a najednou to bylo strašně, až příšerně pomalé. Nechápal jsem proč. Odpověď jsem našel na internetu, prostě když má člověk málo ramek a pomalý disk, tak logy a cache můžou nabobtnat do takových rozměrů, že prostě trvá dlouho, než vám Systemd něco zobrazí. Dalo se to přenastavit tak, že jsem v konfiguráku Systemd nastavil jeho logovací a cachovací soubory na asi 100x menší. Dále jsem třeba vyzkoušel Btrfs, které se mi hned rozbilo a největší problém zase nastal se Systemd, který neměl kam zapisovat (v nových kernelech už si Btrfs balancuje automaticky a nemělo by se to prý stát).

Prostě mě tohle štve, dřív to fungovalo spolehlivě a žádný Systemd jsme neměli. Teď ho máme a je to složitější, pomalejší a rozhodně méně spolehlivé. Jestli ještě na pár problémů se Systemd narazím, tak odcházím na distribuci, která ho nepoužívá - třeba Voidlinux nebo můj starý známý Arch Linux.

A protože nejsem sám, koho Systemd štve, tak přidávám obrázek, který někdo vytvořil zřejmě při lítém boji se Systemd:

Systemd požírá linux :)

• • •
31. Prosinec, 2014
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 19:41

Ohňostroj :))

Teď mě napadlo, že bych si mohl do blogu doprogramovat kopírování zápisků, abych to nemusel dělat ručně :). No stejně to chci celé předělat na Flask, takže to sfouknu všechno najednou.

Mějte se v novém roce fajn! ;-)

• • •
24. Prosinec, 2014
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 10:23

Stejně jako každý rok, tak i tento vám všem přeji krásné Vánoce. A stejně jako každý rok, tak i tento přidávám slečnu - tentokrát trochu odvážnější obrázek, ale co, vždyť jsou Vánoce ;-).

To je kočka, co? ;-)

 

• • •
22. Říjen, 2014
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 18:00

Tak dneska první sníh. Sice se to neudrželo a už jen prší, ale i tak začíná nejdebilnější období v roce. Kéž by se tohle období dalo nějak přeskočit a přejít rovnou na jaro :).

• • •
23. Červen, 2014
Zařazen do: Filmy, Život — Klerik @ 19:52

Včera jsme zašli na Jak vycvičit draka 2 do kina Čas ve Varech. Je super, že už všichni přisli na to, že 3D je k ničemu a většina filmů už je prostě také ve 2D pro lidi, co mají rádi ostrý obraz a nechtějí si ničit oči.
Každopádně to byl super zážitek, film to byl naprosto super velkolepý. Pokud se vám líbila jednička, tak vás dvojka nemůže zklamat. Je to opět překvapivé a originální, což je po tak dokonalém prvním dílu ještě překvapivější.Jen taková morální poznámka - tenhle film je sice animák a je to komedie, ale rozhodně to není vhodné pro malé děti. Do kina jich přislo mraky a v půlce spousta z nich brečela a ke konci už si dokonce dost dětí povídalo, protože totálně nevěděli co se děje a tak filmu nevěnovali pozornost. Zato mladých lidí tam bylo také dost a my jsme se dost nasmáli a prostě si to užili.

• • •
6. Květen, 2014
Zařazen do: Život, Knihy — Klerik @ 11:48

Takhle dlouhou knihu už jsem dlouho nečetl - celých 591 stránek. Čtení mi proto trvalo snad dva měsíce, ale nevadí, je to za mnou.
Z knihy mám lehce rozporuplné pocity, protože i přes to, že je velmi čtivá, zábavná a originální, tak se v ní vyskytují pasáže, která mi prostě vadí. Jde o pasáže, které ukazovali krutost a nechutnost. Konktrétně mohu jmenovat dvě pasáže: první, když Darken Rahl sežere mozek a další části jednoho malého chlapce a druhá, když autor velmi přesně popisuje jak je Richard mučen Dennou (tato pasáž je navíc opravdu velmi dlouhá a o to víc nechutná). 
Díky těmto krutostem jsem byl rozhodnutý, že další díly číst nebudu. Ale nakonec asi budu :-). Je sice fakt, že tyto scény jsou odporné a nechci o nich číst, ale ve finále vždycky mají svůj důvod a autor je ve finále buď zjemní nebo odsoudí a tím dosáhne toho, že se na to díváte úplně jinak.

Pokud se nebojíte rozporuplných pocitů, tak do knihy určitě jděte. Jedná se opravdu o jednu z nejoriginálnějších knih, které jsem kdy četl. Všechny knihy jsou svým způsobem originální, ale svět této knižní série je vytvořen opravdu jinak, než všechny, které jsem doposud znal. Když nad tím tak přemýšlým, tak ten svět je originální, ale divný - pro mě jsou spousty závěrů nelogické a chování postav je nakonec nelogické ještě víc. To ale mohu brát jako jiný pohled na věc a proto to úplně nezavrhuji. Nicméně chce to ke knize přistupovat s určitou rezervou.

Ještě poznámka: nenechte se zmást trochu odpudivým vzhledem knihy - žádný děda na bílém koni v knize nevystupuje a vlastně ani nevím, co má obal s knihou společného (nesuďte tedy knihu podle obalu :)).

Jako poslední se chci zmínit o tom, jak jsem se k Meči pravdy dostal. Kdysi dávno jsem od rodičů dostal k Vánocům její, tuším, 18. díl a protože raději začím číst od začátku, tak jsem si koupil díl první.

• • •
19. Duben, 2014
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 11:00

Tak včera jsem poprvé ochutnal Kuře Vindaloo ve varské restauraci Tandoor a bylo to fakt super. Ze začátku lehce pikantní a ke konci už to opravdu i pálí. Kdyby to někdo čirou náhodou nevěděl (ačkoliv toto považuji za velmi nepravděpodobné ;-)), tak Kuře Vindaloo je nejoblíbenější jídlo Dava Listera ze seriálu Červený trpaslík - teď už vím proč :).

Varáci a všichni z okolí - všichni jděte na Vindaloo! :-)

• • •
1. Leden, 2014
Zařazen do: Život — Klerik @ 09:13

Ohňostroj :))

• • •
24. Prosinec, 2013
Zařazen do: Život — Klerik @ 20:13

Přeji všem čtenářům tohoto blogu SUPER Vánoce :).
A jako každý rok přídávám slečnu ;-).

Ta je, co? ;-)

• • •
14. Říjen, 2013
Zařazen do: Život, Knihy — Klerik @ 15:25

Vzhledem k tomu, že marodím, tak jsem se pustil trochu s větší vervou do čtení. Co má taky člověk jiného dělat, když má jen ležet a potit se, že? :) Takže buď ležím a dívám se na staré komedie s Funesem a nebo si čtu - podle toho, jak moc je mi zrovna zle, když mi je vyloženě špatně, tak zvládnu jen koukat na bednu.

Během pár dní jsem tedy dočetl první příběh Maluse - Temné čepele. Jedná se o další knihu ze světa Warhammeru, která se drží pravidel tohoho temného světa a díky tomu, že i sám hrdina je neskutečně temný a krutý, tak posouvá tu temnotu ještě dál.
Vlastně jsem se té knihy ze začátku i docela lekl - četla se dost těžce, člověk musel pořád listovat na konec a vyhledávat slova v příloženém slovníku a hlavní hrdina byl prostě prachsprostý krutý vrah, který navíc nebyl vůbec sympatický, jako byl třeba Keler v Kopřivově Zabíjení (no potkat bych nechtěl ani jednoho, to je jasné :)). Celá rasa temných elfů mi vůbec připadala nepříjemná a v žádném případě jsem si ji nedokázal reálně představit, natož se s ní ztotožnit.
Nicméně i přes to jsem četl dál a nakonec jsem zjistil, že Maluse nemusím mít rád a nemusím mu fandit a i tak chci vědět, co s ním bude až dorazí do Pustin Chaosu. V Pustinách už to bylo super dobrodružství a já se nemohl nabažit jeho dalšího postupu. Díky tomu, že s Malusem člověk nesoucítí, tak jen těžko předvídá, jak zareaguje a dost často vás Malus dokáže opravdu neskutečně překvapit. Bohužel překvapení není vždy příjemné, je to prostě temný elf s temnými úmysly. Takže doporučuji si absolutně nikoho, o kom se v knize dočtete, nezamilovat, protože i když v této knize možná nezemře, tak skoro jistě zemře v dalších dílech :-).
Tím se dostávám k tomu, že mě kniha tak nadchla (objednal jsem si i zbylé 4 díly série ;-)), že ji prostě doporučuji každému, kdo se nebojí originálních a temných myšlenek. Tato kniha totiž rozhodně vybočuje z řady klasických i temných fantasy.

• • •

Strany:
[1] [2] [_] [4] [5] [6] [7] [8]