17. Říjen, 2009
Zařazen do: Život, Ostatní — Klerik @ 11:06

Kamarad mi poslal jeden docela povedeny vtip:

Ptá se syn Billa Gatese: "Tati, chci vyzkoušet ten sex, jak to mám udělat?" Bill: "No synku, vezmeš si z mé garáže to nejlepší auto, oblečeš si nejlepší oblek, vezmeš děvče do nejlepší restaurace ve městě, po večeři vezmeš v parku kočár s koňmi a vezmeš jí na okruh kolem jezera, cestou koupíš největší kytici květů jakou budou prodávat a nakonec objednáš v hotelu Plaza prezidentské apartmá a tam se ti děvče podvolí." Syn: "Ale tati! Kde jsou romantické procházky, letmé dotyky a čtení poezie za měsíčního svitu?" Bill mávne rukou: "Synu, to si vymysleli linuxáci, aby mohli souložit zadarmo!"

• • •
6. Září, 2009
Zařazen do: Filmy — Klerik @ 11:20

Sektor 9 je film, který produkoval Peter Jackson a tato reklama sama o sobě znamená, že film chtěli všichni vidět i přes to, že ho režíroval nějaký neznámý Neill Blomkamp a že rozpočet činil nějakých na sci-fi těžce ubohých 30 milionů dolarů. Osobně jsem si říkal, že to bude zřejmě jen nafouklá bublina, která hned po pár minutách sledování praskne a dokonce se mi prvních asi 15 minut zdálo, že jsem měl zase jednou pravdu. Díky bohu jsem se mílil a po nezbytném i když netradičním vysvětlujícím začátku se film zvrhl ve velmi realistickou (to slovo ke sci-fi vůbec nepasuje, to já moc dobře vím) a adrenalinem nabytou akci, která ale nechávala prostor pro zamyšlení. Lidstvo a i samotný průměrný člověk byl ve filmu ukázán z té nejhorší stránky a bylo až skoro s podivem, že jsme se dočkali nějakého "happyendu" - v uvozovkách, protože ne každému to jako happyend přijde, ale to už bych prozrazoval mnoho. Pokud máte rádi originální zápletky, sci-fi, akci a nebo jste jen moralisté, kteří se zamýšlejí nad počínáním lidstva, tak je tenhle film rozhodně pro vás.

A takhle ti klucí vypadají :).

Tak takhle ti klucí vypadají :)

• • •
30. Srpen, 2009
Zařazen do: Linux, Život — Klerik @ 21:28

Moje mamca kdysi chtela v pocitaci poslouchat radio a ja ji teda koupil do pocitace radio kartu PCI RadioLink - SF64-PCR. Tehda jsem byl do PC jeste tezky nadsenec, takze jsem ji na jeji pocitac nafrkal Gentoo a cokoliv chtela jinak nebo navic jsem ji poctive kompiloval. Na Gentoo s jadrem 2.4 nebyl problem ovladace pro zminenou radiokartu zkompilovat a radio samotne rozchodit, s prechodem na jadro 2.6 byly sice s ovladacem problemy, ale i to se zanedlouho vyresilo. Kdyz mamca potrebovala novy pocitac, tak uz jsem nechtel u jejiho PC travit tolik casu a tak jsem ji tam nasadil Mandrivu 2007, kterou tam mela do minuleho mesice a kde PCI RadioLink fungoval absolutne skvele diky ovladaci, o kterem se doctete treba zde.

Nanestesti (i kdyz to zalezi na uhlu pohledu ;-)) doba opet pokrocila a minuly mesic mamka kupovala (nebo spis ja ji kupoval a ona si to nastesti platila :)) opet novy pocitac, protoze prece jen ten stary (Celeron 1.7 uz je na dnesni dobu opravdu pomaly) uz proste nedostacoval. A na novy pocitac patri samozrejme nova distribuce s novym jadrem, kde uz ale bohuzel stary ovladac nefunguje a mamca tak bohuzel uz nemohla radio poslouchat. Resenim bylo bud koupit novou kartu a nebo najit nekoho, kdo naroubuje stary ovladac na nove jadro - konkretne Mandriva 2009.1, kenel 2.6.30.5. Ani jedno se neukazalo byt uplne schudne a me najednou osvitila spasna myslenka a vzpomnel jsem si na program, se kterym jsem radio zkousel poustet hned poprve - FMIO.

FMIO je malinkaty program, ktery dokaze pustit radio z pomerne velkeho poctu radiokaret a nepotrebuje k tomu zadny ovladac, vsechny ovladace uz ma v sobe. Byl jsem zrovna u sebe na PC a tak jsem svoji Fedore zadal do hledani v repozitari "fmio". Fedora okamzite vyhodila nejnovejsi verzi 2.0.8 a ja tedy predpokladal, ze v Mandrive to nebude take problem. Kdyz jsem se dostal k mame a sednul si k jejimu PC, tak jsem zjistil, ze i kdyz jsem ji tam pridal repozitaru opravdu kvanta, tak v zadnem FMIO neni. Vyzkousel jsem tam natvrdo naflakat balicek z Fedory, ktery sice fungoval, ale nebylo to uplne ono a tak jsem se uchylil ke kompilaci s rovnou zvolenym defaultnim ovladacem pro PCI RadioLink (#define DEF_DRV "sf4r" do config.h v src). Kompilace a instalace probehla bez problemu a pak uz stacilo zadat jen "fmio -f 93.8" a rozeznela se Evropa 2. Vytvoril jsem mamce na plose par ikonek, do kterych jsem napral nekolik jejich oblibenych stanic a pridal jeste jednu ikonku pro uplne ztlumeni radia (ta obsahovala prikaz "fmio -v 0"). Mamka je absolutne spokojena, dokonce rika, ze ji ty ikonky vyhovuji vic nez puvodne pouzivane KRadio.

Takze vsem FMIO urcite doporucuji.

• • •
28. Srpen, 2009
Zařazen do: Linux, Život — Klerik @ 13:49

Jsem už dlouhá léta, něco pod deset roků, uživatelem Linuxu. Mou první distribucí bylo SuSE 6.4 (bylo přílohou časopisu Chip), kterému jsem skoro nerozuměl, ale které mě rozhodně zaujalo. Proto když jsem se dozvěděl, že jde koupit Linux i s knihou, tak jsem nevíhal a objednal jsem si RedHat 6.2 od nakladatelství Computer Press. Tato distribuce byla trochu jiná a zprvu mě zaujala o mnoho méně než SuSE a vzhledem k tomu, že jsem měl vadnou základní desku, tak mi Linux hrozně často padal – ironií v tomto případě je, že padal o mnoho více než tehdejší Windows 95 (připomínám, že vina padá na mou základní desku, nikoliv na Linux :)). Zlomil jsem tedy nad Linuxem na nějakou dobu hůl a dál si „užíval“ widlí a stále jsem soubory řešil přes M602 a vůbec jsem celý Windows dost obcházel. Díky bohu se ke mně díky časopisům jako byl zmíněný Chip nebo třeba Computer a PC-World dostávaly další verze distribucí a navíc už se pomalu ale jistě začal rozvíjet internet, takže jsem se o Linuxu mohl i něco pořádného dočíst. Internet byl ale nakonec zase na nějakou dobu důvod, proč jsem Linux nenasadil, protože na můj softmodem nebyl stále žádný použitelný ovladač. Softmodem jsem tenkrát poprvé pořádně rozchodil až na Mandrake 8.x, kde mi ale zase nešla zvuková karta, takže jsem musel použít jádro z RedHatu, kde fungovala a prostě dostat celý Linux do funkční podoby byla opravdu fuška. Naštěstí doba softmodemů netrvala dlouho a i k nám do Nejdku se dostala WIFI. Juhů, to byl kalup, softmodem jsem chtěl vzteky rozšlapat a nadával jsem, jak je k sakru možné, že jsem ho používal tak dlouho. K WIFI jsem potřeboval jen síťovku a s těmi v Linuxu žádný problém nebyl.

Než jsem se dostal do tohohle bodu, kdy Linux opravdu se vším fungoval stoprocentně, utratil jsem za linuxová cd s distribucemi hotový majlant, kupoval jsem časopisy a nechal jsem si na internetu od specializovaných služeb CD s Linuxem i vypalovat. Teď jsem měl WIFI a nebyl problém si celou distribuci stáhnout a vypálit. No a zrovna vyšel skvělý, úžásný a do dnes nepřekonatelný RedHat 9, který byl mou první vlastnoručně staženou a vypálenou distribucí. Tenhle borec mi na PC vydržel rok a Windows jsem poprvé ze svého disku kompletně odstranil a vlastně to tak zůstalo do dnes. S RedHatem 9 jsem byl absolutně spokojený, sice mi nefungovaly updaty, takže každou verzi Mozilly jsem musel stahovat ručně (tenkrát to bylo víc balíčků a docela fuška), navíc kdykoliv jsem se dočetl, že vyšla nějaká hra nebo cokoliv a já se ji pokusil zkompilovat, tak to vyhodilo chybu a já byl v hajzlu, protože v C++ neumím, ale i přes to, jsem si RedHat užíval (tentokrát bez uvozovek). Vydržel jsem u něj rok a něco a pak jsem se dočetl o skvělém a dokonalém Gentoo, kde prý kompilace funguje vždycky, protože se tam prostě kompiluje všechno :)). Instala byla mnohem složitější, žádný instalátor, žádná nápověda, ale zase na druhou stranu tak dobře zpracovaná dokumentace, že nešlo skoro udělat chybu. Gentoo bylo úžasné, sice každou novou verzi, kterou jsem chtěl, jsem kompiloval hrozně dlouho a když byl nějaký větší update Gnome, tak to vyšlo třeba i na pár dní, ale ten systém jsem si nastavil tak dokonale k obrazu svému, že na něj do dnes vzpomínám jen v nejlepším. Na neštěstí jsem skončil školu a jako zaměstnanec jsem už neměl čas kompilovat si nové balíčky tak jako za studentského záškoláctví :). Nezbylo, než se poohlédnout po nějaké další distribuci. Moje oko jasně padlo na Arch Linux v tehdejší verzi 0.6.

Arch Linux byl rollingupdate jako Gentoo, ale byl binární, takže žádná blbá kompilace. ArchLinux jsem nainstaloval a ta jedna instalace mi na disku vydržela přes 3 roky v kuse. Chvíli jsem tam používal Gnome, pak zase KDE, pak XFCE (asi nejdéle) a prostě nebyl jediný důvod zkoušet něco jiného. No ale pak začalo zažívat boom Ubuntu, Fedora, Mandriva a já to všechno chtěl vyzkoušet, virtualize tenkrát nebyla nic moc, LiveCD taky ještě nebyly tak super jako jsou dnes a k pořádnému otestování jsem prostě potřeboval ten systém nainstalovat. Takže jsem o Arch při jednom neštastném pokusu přišel a od té doby jsem se mezi distribucemi neuměl úplně rozhodnout.

Vyzkoušel jsem spoustu těch velkých ale i malých dister – Fedora, Ubuntu, Mandriva, Slackware, Frugalware, Paldo, Foresight, Sabayon, ...

Ubuntu je za začátku dobré, postavené na Debianu, takže ani jiné být nemůže. Nicméně jeden známý řekl zajímavou větu: „Ubunu hnije“. Tenkrát jsem se od srdce zasmál, ale po trochu dlouhodobějším používání jsem musel uznat, že má pravdu. Ubuntu jakoby načichlo něco z widlí a po nějaké době vám přestane fungovat to nebo ono, něco se zpomalí, něco se podělá a já nevím vůbec proč a hlavně jak to řešit. Nakonec jsem si položil otázku „Proč to řešit?“. Ubuntu jsem používal v několika verzích a všechny trpěly stejnými neduhy, takže od Ubuntu jsem dal na vždy ruce pryč. Linux, který hnije vážně nebrat.

Slackware ..... jak začít, je to totiž taková distribuce, která někomu připomíná dobu kamenou, protože nemá balíčkovací systém, někdo se takovému názoru směje, protože mu balíckování ve slacku přijde prostě super. Já o Slacku musím říct především to, že je úžasně přehledný, u všeho jsem věděl kam šáhnout, všechno je hrozně intuitivní a na všechno se dá přijít jen se trochu zamyslet. Navíc je Slack úžasně rychlý, s takvým Ubuntu se jeho reakce vůbec nedají srovnat. Nicméně mi dost vadilo, že jsem si Gnome musel doinstalovávat a na další verze Gnome se šíleně dlouho většinou čeká a u KDE 3.5 bych určitě nevydržel ani hodinu. Navíc po určité době člověku opravdu začne scházet ten konfort balíčkovacího systému a i když riskuju, že budu nařčen z pičurákovství, tak se dovolím zmínit skutečnost, že instalace programů, ve slacku, mi trochu připomíná Windows, protože člověk musí na web, najít si balíček (ve widlích instalátor), stahnout ho, ručně nainstalovat a pak teprve spouštět. Takže od Slacku jsem musel taky rychle utéct.

Mandriva je dnes jednoznačně tou nejlepší distribucí pro začátečníky a pro původní uživatele Windowsů. Jé krasně a přitažlivě vyvedená, velmi dobře odladěná, repozitáře přetékají a urpmi je prostě skvělé a svižné – zatímco urpmi už má zjištěny závislosti, tak Fedorácký yum je teprve u refreshe prvního pluginu. Mandrivu instaluji a nebo jen doporučuji každému zájemci o Linux. Ti co koukají na pozlátko na ní oči můžou nechat, ti co se nechtějí o nic starat mají vystaráno a ti co by chtěli do systému trochu víc šťourat se do toho mohou s vervou pustit, protože Mandriva je rozhodně jednodušší a přehlednější než třeba Debian. Moje mamča už Mandrivu používá několik let, ještě před měsícem měla na počítači stále verzi 2007.0 a všechno jí bezvadně fungovalo. Když jsme jí nedávno koupili nový, tak jsem jí tam nahodil 2009.1 s KDE 4.2.4 a mamka je snad ještě spokojenější. Vlastně ani sám nevím, přoc Mandrivu nepoužívám já. Vždy ji vyzkouším, jsem spokojen, ale netrvá to dlouho a odinstaluji ji, protože mě ten systém tak nějak „nebaví“ ... lepší důvod jsem nevymyslel :).

Frugalware si vzal jako předlohu Slackware a použil na něj Arch Linuxový balíčkovací systém. Má jak rolling update verzi, tak stable verzi, která vychází každých půl roku. Vyvíjejí ho praktický samí mladí lidé, kteří od systému chtějí vlastně to samé co já sám, repozitáře jsou dost velké, s aktuálností balíčků je to v pohodě, můžete si ho vyzkoušet přes livecd (i když jen s KDE) .... čte se to celkem dobře ne? :) No ale chyba lávky, já ten systém vlastně ani nidky pořádně nenainstaloval, je to jediná distribuce, kterou jsem nedostal do konečné použitelné podoby. Při instalaci na mě létaly tuny chyb, po instalaci také a to u všech mnou zatím testovaných verzí. S Frugawarem jsem skončil a nehodlám už mu věnovat čas.

Sabayon má být něco jako binární Gentoo, hned po instalaci na mě mrskal haldy pro mě nepotřebných programů a nějak jsme si nerozumněli, takže na disku nevydržel snad ani dvě hodiny a už mastil pryč. Prý je to ale už lepší, třeba ještě někdy zkusím.

Paldo je malinkatá švýcarská distribuce, která už na livecd má nvidia ovladače, z livecd se instaluje, už na livecd vypadá docela hezky i přes to, že používá nějaký default Gnome skin. Balíčkovací systém je upkg vyvíjený jen pro tuhle distribuci a i když je to vcelku zajímavý počin, tak díky malým repozitářům, pomalosti celého upkg a nepříliš povedené syntaxy buildovacích souborů pro balíčky (i když mnohem povedenější než u DEB) a ještě zvláštnějšímu přístupu jejich instalace z localu (nikoliv špatnému) jsem se rozhodl, že budu používat raději nějakou z větších dister.

Foresight Linux, no tady byl tahák jasný – conary. Conary je balíčkovací systém, který je vymakaný tak, že při stahování updatu stáhnete jen tu část, která se opravdu updatovala a nemusíte stahovat celý balík znovu. Navíc je ta distribuce celkem hezky orientovaná na Gnome a ještě k tomu si vzala spoustu nástrojů včetně instalátoru z RedHatu. Tohle se taky tak nějak dobře čte co? :)) Jenže skutečnost je vysloveně žalostná. Conary je POMALÉÉÉÉ, bože to je pomalé, já myslel že umřu při čekání na conary, pořád jsem si myslel, že to přejde, že to je jen ze začátku než se načte totálně všechno a pak už se budou načítat opravdu jen části balíčků a včechno bude svižné. Kdepak, to je tak pomalé, že se chce až brečet. Navíc ta distribuce není až tak moc odladěná a i přes dobrou ochotu od komunity na IRC, kde mi někteří ochotně nabízeli pomoc a přes SSH se snažili chyby hledat a vše na mém PC napravit, se mi nepodařilo systém dostat do podoby, se kterou bych byl spokojen. Foresight už nehodlám zkoušet, dokud se někde nedočtu, že se conary zrychlilo o 500%.

Fedora je perla mezi distribucemi Linuxu, Fedora je inovátor, Fedora je nástupce RedHatu, Fedora je stabilní, Fedora je aktuální, Fedora je zaměřená na Gnome (ale s KDE funguje skvěle), Fedora má pro mě nejpřitažlivější design, Fedora používá PackageKit, se kterým je yum mnohem rychlejší, Fedora se bezproblémově updateuje na novou verzi, Fedořiny repozitáře přetákají, Fedora je prostě boží. Všechno co jsem napsal je opravdu pravda. Fedora je distro, které nasazuje nejnovější verze programů, které jsou kolikrát psané přímo pro Fedoru a ostatní distribuce ty programy teprve začnou používat až se ve Fedoře osvědčí. Zvláštní je, že to nejde absolutně znát na stabilitě systému, naopak, Fedora nejen, že nehnije (zase se musím smát :)), ale se stabilitou je to tak dobré, že se nebojím Fedoru nasadit i na server. Prostě Fedora je jeden z mých favoritů na nejlepší distro. Jo a abych nezapomněl, tak RPM balíčky už umí taky vymakat tak, abyste si z nich stáhli jen to nové a netahali to vše znovu (pochopitelně rychleji než conary).

Takže už skoro dva roky pendluju mezi Fedorou a Arch Linuxem a pořád si nemůžu vybrat, která z těchhle distribucí je ta pravá .... teď zrovna píšu z Fedory 11 ;-).

• • •
25. Srpen, 2009
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 13:57

Jen co jsem docetl minule zminovany Asfalt, tak jsem se poohlizel po dalsich knihach od Štěpána Kopřivy. No a samozřejmě tou nejproklamovanější je jeho výborná, nebojím se použít to slovo VÝBORNÁ, kniha Zabíjení. Asfalt se mi opravdu moc líbil a tak jsem vůbec neváhal a rovnou se do Zabíjení začetl s velkým očekáváním, což jak mi asi většina z vás potvrdí, není zrovna dobře, protože je pak clovek mnohem nachylnejsi ke zklamani. Nicmene zklamani se nekonalo, konala se naprosta extaze z neprekonatelneho a hlavne überoriginalniho pribehu, ktery me rozesmal tolikrat, az moje pritelkyne musela odejit z pokoje, protoze to pry nemohla uz vydrzet. I kdyz byl Asfalt v pravde dokonaly, tak Zabijeni je v pravde dokanale uzasne. Tolik jsem se vazne nikdy u knihy nezasmal a jestli mate radi tuny krve, cerny humor, ORIGINALITU a hlavne masove sympaticke vrahy, tak vam knihu muzu jen a jen doporucit.

Zabíjení

• • •
14. Srpen, 2009
Zařazen do: Linux, O LinuxGames.cz, Život, Ostatní — Klerik @ 09:58

Tak po dlouhé době už zase běží můj blog a s ním samozřejmě i můj server. Tentokrát se stalo opět to, co se stalo minule, tedy že blesk uhodil do toho správného místa a mně vyhořela základní deska. Tenhle typ základní desky se už bohužel nevyrábí a tak bych musel svoji rackovou skříň celou předělat a to se mi vůbec nechtělo. Naštěstí zde byla i možnost umístit do serverovny počítač v klasickém provedení a já naštěstí měl dostatek komponent, abych nějaký sestavil. Sice to není nic moc, je to jen Celeron 1.7GHz, ale dočasně to bude muset stačit.

Nahodil jsem tam Fedoru 10, samozřejmě jen ve verzi x86. Běží už všechny služby od mailu, přes web, až po jabber server s ICQ branou. Neni to x86_64 a navíc je procesor opravdu o dost slabší, takže se systém hýbe celkově mnohem hůř, nicméně se zdá, že funguje spolehlivě.

Nezbývá než doufat, že tentokrát server vydrží mnohem déle :)

• • •
7. Červen, 2009
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 16:34

"Dvě přísavný nálože tetrytolu," řekne Ostranski. "Ty použijeme na výtah. Jinak naprostý hovno."

Já mám dvě beretty," řekne Vanderbergerová. "Jednu můžu postrádat."

"Tu si vezmu já," řekne Kuffenbach. "A Ostransky si vezme Denisův steyr. Budete ho potřebovat víc."

"Máme přece to hovno. Když na někoho narazíme, budeme na něj smrdět."

"Nekecej a ber."

Tak takovými dialogy a hláškami je kniha Asfalt od českého spisovatele Štěpána Kopřivy prošpikovaná úplně celá. Ještě jsem asi nezažil, aby mě kniha tak překvapovala po celých svých úctyhodných 634 stranách a ke všemu abych se tak dobře bavil.

V některém filmu s Vlastou Burianem ,a tuším, že to bylo v "U pokladny stál", Marvan pronesl větu "Originál každým coulem", tak přesně těchhle pár slov asi nejlépe vystihuje nářezovou knížku Asfalt. Originalita totiž sálá z každé stránky, na kterou nalistujete a je opravdu jedno jakou si vyberete. Vždy najdete dialog, který vás pobaví, hlášku, která vás uzemní, nebo situaci, do které se určitě nechcete dostat, ale jste rádi, že v ní všichni frajeři z textu jsou, protože už se nemůžete dočkat jak se z toho vystřílejí, nebo koho to zase bude stát ruku, případně koule.

Vážně jsem si do teď myslel, že styl psaní, který je vlastní Richardu A. Knaakovi, je mi suverénně nejblíž, ale Štěpán Kopřiva mě jen několika stránkami přesvědčil, že jsem uctíval sice mocného poloboha, ale zdaleka né toho nejvyššího z božstev literárnch autorů, že Kopřiva jediným odstavcem dokáže směst všechny vjemy z Knaakových knich a v několika málo odstavcích vystavět pocity nové, které nejen, že jsou o dost pevnější, ale o dost zábavnější a to doslova i v humorné formě.

Všcihni co čtou žánr fantastiky, si tento kus textu musejí přečíst, protože něco takto promakaného určitě dlouho nezažijí. Mnozí asi namítnou, že Jiří Kulhánek je mnohem lepší a někteří navíc řeknou, že Asfalt je jen další "Kulhánkovština", ale já se s nikým přít nehodlám. Tohle je pouze můj subjektivní názor a nikomu ho nevnucuji, takže když řeknu, že Kulhánek je sice dobrý (klidně výborný), ale Kopřiva mu chčije horký ASFALT se smíchem na záda, tak se na mě nesmí žádný z příznivců Kulhánka zlobit :-).

Tak a teď vážně, tato kniha se u mě dostala na vrchol mého soukromého žebříčku nejlepších knih, které jsem kdy četl, takže mi všichni a především do těď kralujicí Knaak musí odpustit, že jsem tento zápisek napsal v trochu netradičním duchu a rozhodně to neznamená, že bych na knihy od Knaaka nebo od Kulhánka zanevřel - TO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ!

• • •
31. Květen, 2009
Zařazen do: Život, Ostatní — Klerik @ 14:50

Sakra sakra a jeste jednou sakra! Dneska mi odesel muj 400GB disk znacky Wester Digital. Mel jsem na nem takovych dat, vcetne fotek z maturaku a tak dale!!! cely den jsem jsem stravil instalaci noveho systemu a pokusy o opraveni disku. Pokusy se nezdarily a disk uz se neprihlasi ani v biosu, budu ho muset poslat nekam ke specialistum, aby mi z toho vytahli ta nejdulezitejsi data.

Vzhledem k tomu, ze za moji pomerne dlouhou pocitacovou "karieru", tohle neni prvni pripad a uz rozhodne to neni prvni pripad s diskem znacky WD (vlastne vsechny disky, ktere se mi kdy rozbyly byly WD!!!), tak vsem durazne doporucuju, aby se tehle znacce vyhnuli!

PS: stari disku bylo nejake 4 roky

PPS: prave instaluji Ubuntu na terovy Samsung, doufam, ze bude lepsi

• • •
26. Únor, 2009
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 09:30

V minulém roce vyšel opravdu velmi dobrý film Já, legenda s Willem Smithem v hlavní roli (mimochodem musím si ho koupit, ale stále váhám,jestli Blu-Ray a nebo DVD). Film na me opravdu zapůsobil a tak jsem si koupil i stejnojmennou knihu, která byla pro film předlohou. Ke knize jsem se dostal až minulý týden o víkendu. Nejdříve jsem si pustil film, abych si ho trochu oživil, pak jsem si z internetu stáhl alternativní konec, který se mi nezdál až tak úžasný, jak o něm všichni psali a pak jsem se dal teprve do čtení knihy.

Hned na začátek musím říct, že ač je kniha předlohou k filmu, tak se jedná o něco absolutně odlišného a to skoro ve všech směrech. Podoba zůstává akorát v názvu a v hlavní poentě. Kniha se ubírá o dost jiným směrem, Nevill má úplně jiný a propracovanější chrakter a příběh knihy je celkově mnohem barvitější a doslova mě pohltil.

Všem, kteří by si chtěli nejdřív přečíst knihu a pak až shlédnou film - jak se to většinou dělá, tohle počínání vřele NEdoporučuji. Když totiž napřed shlédnete povedený film a pak si teprve přečtete dokonalou knihu, tak neutrpíte zklamání, protože i přes to, že se mi film líbíl, tak na knihu nemá ani způlky. Kniha byla vážně natolik fascinující,že jsem ji přečetl za dvě odpoledne.

No a vzhledem k tomu, že mě docela bavilo srovnávat knihu s filmem, tak si ted chci koupit knihu Válka světů od Herberta George Wellse a opět budu sledovat rozdíly mezi filmem, který už jsem viděl a knihou, která má, mimochodem, velmi dobré hodnocení.

• • •
21. Únor, 2009
Zařazen do: Linux, Hry — Klerik @ 18:56

Pokud ma nekdo u hry Prey pod Linuxem stejny problem jako ja s preskakovanim zvuku, tak mne pomohl nasledujici prikaz:

export SDL_AUDIODRIVER=esd

• • •
Strany:
[Zpět na index] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [_] [20] [21] [22] [23]