21. Říjen, 2015
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 10:37

Přečetl jsem další knihu od Richarda A. Knaaka, tentokrát ze světa, který on sám vymyslel, tedy z DragonRealmu. Knaakovy knihy se četly vždy velmi dobře a Zahalená říše je první vyjímka (nicméně jen za začátku, viz dále).
Měl jsem problém dostat se do děje - Nimth a jeho namyšlená populace, prapůvodní bytosti vtělené do země samotné, strážci, kteří sami nevěděli, jak se mají chovat a co mají dělat a navíc opravdu hodně postav s šílenými jmény. To vše přispívalo k tomu, že jsem se asi 80 stránek četl tak 14 ne-li více dní. Po osmdesáté stránce se to začalo zlepšovat a posledních 100 stránek už bylo zase perfektních, přesně v Knaakově stylu, ale zmíněné dějové nedostky se samozřejmě projevovaly stále.

Nicméně jak už jsem zmínil, tak finále bylo skvělé. Nikoliv nějak extra akční, ale bylo zajímavé a originální, dokonce dost přemýšlivé, prostě finále jak má být. Takže i přes rozporuplné začátky se mi kniha na konec líbila a dávám 70%.

Teď se chystám na knihu Veřelec - Odplata, na tu se opravdu moc a moc těším.

• • •
14. Říjen, 2015
Zařazen do: Ostatní, Život, Linux — Klerik @ 18:33

Instant messaging, zkráceně IM, prochází neustálými změnami. Když jsem začal koketovat s internetem, tak všichni měli ICQ, pak jsme hodně kecali na Direct Connect a paralelně k tomu taky trochu na IRC. Pak přišel všemu tomuhle konec a všichni jsme se přesunuli na Jabber.
Jabber byl perfektní, fungoval všude, nebyly tam žádné reklamy, clověk si mohl založit vlastní server (já ho mám ;-)) a všichni mu předpovídali úžasnou budoucnost. Jenže Jabber používají pořád ti samí a uživatelská základna se nějak extra nerozšiřuje. Navíc tentokrát uživatelé netáhnou ani trochu za jeden provaz, takže aby si člověk pokecal se všemi, tak by musel mít Viber, Telegram, WhatsApp, Facebook a bůh ví co ještě. Jediný Google stále XMPP podporuje, takže tam se žádná extra revoluce nekoná, ale také si nejsem úplně jistý, kam se jeho Hangouts posune - snad zůstane XMPP věrný.

Co z toho všeho plyne? Vlastně nic moc, jen je prostě škoda, že když máme otevřený funkční protokol, kterým je Jabber/XMPP, tak že ho nevyužívá víc firem respektive lidí.
Já Jabberu samozřejmě zůstanu dál věrný a žádné ty "sledovací softwary" mi do mobilu nebo počátače nesmí. Takže mi piště na jabber klerik_na_klerik.cz :-).

• • •
9. Říjen, 2015
Zařazen do: Ostatní, Život, Linux — Klerik @ 09:29

O mobilních telefonech jsem tu psal jen jednou. Mobilní telefony mě sice velmi zajímají, ale píše se o nich tolik, že jsem většinou neměl potřebu o nich psát něco dalšího. Dneska udělám drobnou výjimku, protože chci vyjádřit svůj čistě subjektivní názor na dnešní mobilní telefony a co od nich očekávám.

V první řadě chci říct/napsat, že jakožto příznivce Open Source a Linuxu, bych preferoval telefon s nějakým Linuxem. To dnes není tak jednoduché a já bych musel udělat spoustu kompromisů, které já dělám jen velmi nerad (kompromis je totiž prohra -> prostě nemáte to, co ve skutečnosti chcete [a platí to i ve vztazích, kde pak prohrávají obě strany ;-)]).
V tomto kontextu je kompromisem především nedostatek modelů se systémem, kterému můžeme bez nadsázky říkat Linux. Je tu jeden model se Sailfish OS, tři telefony s Ubuntu Phone a asi dva modely, na které si můžete s trochou snahy dát Plasma Mobile. Pokud vám, stejně jako mně, ani jeden z těchto pár modelů nevyhovuje, musíte sáhnout po Androidu. Někdo Android vůbec nepovažuje za Linux, protože kromě jádra nemá s Linuxem moc společného, ale tento kompromis prostě udělat musíte, protože modelů s Androidem je rozhodně nejvíc na světě.

Další kritérium pro výběr bude asi pro spoustu ostatních nepodstatné, ale pro mě, jakožto pro outdoorového aktivistu, je to nekompromisní vlastnost – VODOTĚSNOST!.
Vodotěsných nebo chcete-li voděodolných modelů je sice poskromnu, ale nějaké se vybrat dají, takže tady prostě žádný kompromis dělat nemusím a při běhu v dešti se o svůj přístroj nemusím bát.

Rychlá GPS fixace! Toto většina lidí, ať už recenzentů nebo uživatelů, vůbec neřeší. Prostě berou GPS jako samozřejmost a nekladou na ni žádné zvláštní nároky. Jenže pokud si koupíte nějaký čínský telefon, případně nějakého levného Korejce, tak zjistíte, že než se vám GPS zafixuje, tak je to šílená doba a třeba při záznamu trasy, kterou jste uběhli, zjistíte, že je tam tolik nepřesností, že to nakonec není žádný vypovídající údaj.
Dnešní telefony s dobrými SoC naštěstí už s GPS problém nemají a dokážou GPS zafixovat opravdu rychle a to dokonce i v budově. Chce to ale vybírat a hledat, protože spousty, dokonce i dražších modelů, mají s GPS signálem problémy a občas se dokonce stává, že je GPS tak špatná, že se podle ní nedá navigovat ani v autě. Zde mohu rovnou říct, že nové Qualcommy jsou na tom velmi dobře, zatímco ty starší nebyly nic moc.

Dost RAM a výkonný procesor. Internetové diskuse jsou dneska plné výkřiků o tom, že není třeba v mobilu tolik výkonu. Souhlasit mohu jen zčásti. Je mi úplně ukradené, jestli je telefon v nějaké benchmarku v půlce tabulky výkonů. To prostě neřeším. Ale potřebuji, aby se telefon dal ovládat rychle a plynule a to prostě dneska už telefon s 1GB RAM a dvou-jádrovým ARM procesorem nezvládá. Za minimum se dá dnes považovat 2GB RAM a NOVÝ čtyř-jádrový procesor. Zde musím zdůraznit slovo NOVÝ, protože čtyř-jádrové procesory jsou tu už relativně dlouho a většina z nich stála vždycky za houby. Teprve až tento rok se vyrábějí levná čtyř-jádra, která za něco stojí a navíc mají dobře vyřešené řízení spotřeby – viz další a poslední bod.

Baterii opravdu na víc jak CELÝ den! Spousta uživatelů křičí, že musí nabíjet mobil každý den i při běžném používání. To je podle mě naprosto šílené a proto vybírám ty modely, které mají baterii co největší a mají dobrý procesor, který umí řídit inteligentně spotřebu.
Když budu hodinu poslouchat hudbu, hodinu surfovat na internetu, hodinu běhat se zapnutou GPS, hodinu si pouštět nějaká videa, hodinu telefonovat a pošlu deset SMSek a můj mobil musím večer nabít, tak je to krám, na který se nedá spolehnout! V tomto schématu, který mohu bez nadsázky nazvat běžné užívání, potřebuji, aby telefon vydržel alespoň dva celé dny (beru to včetně zapnutí na noc). Ani dnes toto spousty mobilů nesplňují a člověk musí tedy pečlivěji vybírat. Nicméně už to není tak zlé a už se dají najít i mobily, které při nějakém tom stand-by režimu s občasným používáním vydrží i pár dní nebo týden.

Další kritéria na mobilní telefon nemám, ale dalo mi dost dlouho zabrat, abych našel nějaký, který by všechno výše uvedené splňoval a přitom jsem za něj nezaplatil desetitisíce.
Nakonec jsem vybral letošní model Motorola Moto G (tedy třetí [3rd] generaci). Tento model se bohužel neprodává Česku a dokonce si ho nemůžete do České republiky objednat ani ze zahraničí. Naštěstí mám kamarádku v Británii, přes kterou jsem mobil získal a nyní mohu prohlásit, že je pro mé potřeby naprosto dokonalý – výdrž, rychlost, neskutečně rychlá fixace GPS, voděodolnost a jako bonus perfektní HD displej a 16GB vnitřní paměti rozšiřitelné o SD kartu.

• • •
26. Září, 2015
Zařazen do: Hry — Klerik @ 20:42

Protože je dnes opravdu ošklivé počasí a potřeboval jsem se trochu odreagovat, tak jsem si zahrál staré dobré MDK. Tahle hra už je 18 let stará, takže se dá říct, že je dospělá :).

Královsky jsem se bavil a po letech jsem tu hru konečně dohrál.

• • •
6. Září, 2015
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 13:48

Knihu už jsem přečetl před týdnem, ale nedostal jsem se k tomu, abych o ní napsal. Je ale neděle a tak jsem si trochu času vyšetřil.

Malfurion Stormrage je noční elf, který byl hlavní postavou už v trilogii Válka prastarých. Nyní je mu věnována další samostatná kniha, nicméně s pořádným rozsahem stránek, takže jsem knihu četl skoro měsíc.
Kniha se zabývá Noční můrou, která se rozhodla, že poté, co ovládne Smaragdový sen, tak ovládne i ostatní svět Azerothu. Malfurion je klíčem ke všemu a zároveň je ten jediný, kdo může Noční můře všechno zhatit.
Kniha je to výborná a dosti temná, v některých komentářích jsem dokonce četl depresivní. Mně depresivní nepřišla, ale temnotou je kniha opravdu prolezlá celá, stejně jako Smaragdový sen.

Děj má spád, dozvíte se opět mnoho zajímavého o světě Warcraftu a zase se potkáte s mnoha známými postavami, včetně mnou oblíbených draků. Moje hodnocení je 80% a doporučuji knihu všem, kdo si chtějí přečíst nějakou temně laděnou fantasy bez hektolitrů tryskající krve (narážím třeba na rovněž temného ale značně krvavějšího Zabíječe). Znalost světa Warcraft není podmínkou, ale určitě doporučuji se světem trochu oběznámit, příběh vám pak dá daleko více.

• • •
25. Červenec, 2015
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 21:03

Přliv temnoty

Další knihu ze světa Warcraft napsal Aaron Rosenberg a já ke každému novému spisovateli přistupuji velmi skepticky. Třeba právě u jednoho předchozího dílu, konkrétně u Kruhu nenávisti, jsem se se K. R. DeCandidem šíleně spálil a knihu dokonce nedočetl - byl to neskutečný brak. Naštěstí Aaron se ukázal jako zručný autor a kniha Příliv temnoty se četla skvěle.
Kniha v zásadě kopíruje příběh ze hry Warcraft 2, ale to by nemělo vadit ani těm, kteří hru hráli, ani těm, kteří hru vůbec neznají. Příběh je totiž perfektně napsaný, hru doplňuje a rozšiřuje, ale nepředpokládá žádnou znalost světa Warcraft.
Pokud už jste pár knih ze světa Warcraft četli, tak zřejmě víte, že orkové jsou opravdu zkažený národ, který si vlastně za všechny své problémy může sám. Zde jsou orkové už po proměně v zelená monstra a plnou silou útočí na svět lidí, elfů a trpaslíků. Azeroth je tedy nucen se rychle sjednotit a bránit se.

Kniha je velmi umě napsaná, perfektně se čte. Celý příběh je napínavý a zajímavý. Dobře rozvíjí charaktery jednotlivých postav a já se navíc konečně dozvěděl, jak je to se Světlem, kterým vládnou paladinové. Podobných zajímavých a vysvětlujících informací je v knize opravdu hodně.

Nezbývá než dotat, že knihu hodnotím výborně, dávám jí 85% a doporučuji ji úplně každému.

Za temným portálem

Druhou knihu napsal Aaron dohromady s Christie Golden, od které už jsem četl Vládce klanů a Arthas: Zrod krále Lichů a tak jsem se těšil, protože jsem předpokládal, že spolupráce takto skvělých autorů musí dopadnout jedině dobře. Rozhodně to nedopadlo špatně, kniha je opět čtivá a zábavná, ale kvalit předchozího dílu nedostahuje. Je to opravdu velmi subjektivní hodnocení, protože já si prostě potrpím na šťastné konce a tady je konec poměrně diskutabilní - jestli je šťastný asi záleží na úhlu pohledu, ale mě konec prostě trochu zklamal.
Nicméně opět jsem se skvěle bavil, spoustu se toho dozvěděl a to předevšim o rase draenei, která mě vždycky velice zajímala. Teď už vím, že někteří z této rasy přežili a třeba se s nimi ještě někdy setkáme, alespoň doufám.
Děj opět střídal pohledy z orkské nebo z alianční strany. Alience dostala tentokrát trochu více prostoru, ale to mi vůbec nevadilo, protože prostor, o který byli připraveni orkové, dostali buď už zmínění draenei nebo draci (!!!). Dokonce jsem se dozvěděl o rase, o které jsem zatím ve Warcraftu neslyšel (nebudu prozrazovat).

Každopádně knihu mohu s klidem doporučit každému, ale přišla mi opravdu o malý kousíček horší než Příliv temnoty a proto tedy hodnotím Za temným portálem na 80%. Nicméně pokud se o Warcraft zajímáte aktivně, tak tentokrát je to absolutní povinnost, protože obsahuje opravdu spoustu informací.

• • •
6. Červenec, 2015
Zařazen do: Ostatní, Linux — Klerik @ 12:22

Ti, kteří se trochu zajímaví o hardware, tak vědí, že je na světě velmí čerstvá procesorová architektura od Intelu zvaná Broadwell. Tyto procesory jsou nejen vyráběny novou a opět menší technologií (14nm), ale mají také novou integrovanou grafickou kartu iris 6200, která slibuje skvělé výkony. Vzhledem k tomu, že sám vlastním dnes stále velmi dobrý procesor z předchozí generace Haswell s integrovanou grafikou HD4600, tak jsem se rozhodl, že udělám porovnání a výsledky jsou opravdu super. Dalo by se říct, že nová grafika je cca 3x výkonnější než moje.

Odkaz na výsledky je zde: http://openbenchmarking.org/result/1507060-BE-1507057BE87

Tyhle nové a možná i trochu vylepšené grafické karty mají být i v nadcházející architektuře Skylake, která má vyjít už někdy na začátku podzimu (je to dost neobvyklé takhle brzy po sobě). To jsou procesory, na které čekám a které jsou podle mě ideální pro upgrade mého PC. Chtěl bych už používat pouze grafiky od Intelu, protože s nimi nejsou žádné problémy a v linuxu mají rovnou použitelné otevřené ovladače. Každopádně od Iris 6200 mají i dostatečný výkon pro občasné hráče, jako jsem já - hraju fakt minimálně, ale zase na druhou stranu uvidíme, jak si Iris 6200 poradí se Serious Samem 4, nakonec to možná ještě dopadne trochu jinak a já budu muset koupit přece jen něco výkonnějšího. Uvidíme, ale doufám, že nebudu muset :).

• • •
4. Červenec, 2015
Zařazen do: Ostatní, Život — Klerik @ 22:10

Videa sem skoro nedávám, ale s tímhle zábavným kouskem musím udělat vyjímku a trochu tím tento blog i oživit. Užijte si to, krásně to ukazuje ironii života a že když se člověk snaží, tak to né vždy někdo ocení :).

 

• • •

Zařazen do: Knihy — Klerik @ 22:04

Zabíječ elfů je už třetí příspěvek Nathana Longa do série s Gotrekem a Felixem v hlavní roli. Už minule se autor velmi zlepšil a tentokrát dosáhl takřka dokonalosti. Kniha je stoprocentně srovnatelná s knihami Billa Kinga, má spád, je nabitá originálními nápady a díky temným elfům je také dost temná! Ano, není tak temná jako díly od Kinga, v tom bude King asi vždy jedinečný, ale nedostatek temnoty kniha vynahrazuje dostatkem mnoha nepřátel - tentokrát se totiž na scéně kromě temných elfů objevují také Skaveni s Thanquolem včele. Všichni, kteří si Thanquola pamatují, tak si ho určitě oblíbili a přesto, že tady už má dosti přesluhující věk, tak stále odvádí práci padoucha dokonale (navíc opět na poslední chvíli přežil, takže se s nám třeba ještě někdy potkáme!).

Už se nemůžu dočkat další knihy, tentokrát už Nathanovi Longovi stoprocentně věřím a všem potencionálním čtenářům doporučuji totéž. Moje hodnocení je 95% (5% srážím opravdu jen za nedostatek temnoty, která k Warhammeru neodmyslitelně patří a proto je škoda s ní šetřit).

• • •
11. Červen, 2015
Zařazen do: Knihy — Klerik @ 07:13

Druhý díl dobrodružství Johna Cartera na Marsu pro mě byl ohromným překvapením. Ačkoliv už předchozí díl nebyl vůbec špatný, tak tento dokázal laťku ještě zvýšit a proto si mé hodnocení 80% plně zaslouží.
John Carter se po 10 pozemských letech vrací na Mars. Bohužel jeho návrat tentokrát není na žádné místo, které zná, ale přímo do Údolí Dor, kam chodí Marťané zemřít. Štastná náhoda tomu chtěla, že první myslící bytost, kterou po vstupu na Mars uvidí, je opět Tars Tarkas. Společně s ním se hned po pár stránkách pouští do boje. Nejdřív společně bojují proti rostlinným lidem a bílým opicím, pak proti Thernům, pak se tito dva velcí bojovníci na chvíli vydají každý jinam, aby se ve finále opět spojili a ve velkém finále bojovali proti všem.
Co musím knize opět vytknout, to je už jednou zmíněná "šťastná náhoda". Tentokrát se hrdinům přihodí tolik šťastných náhod, že už vás to při nejmenší nutí kroutit hlavou. Typickým přikladem budiž schození Soly ze vzducholodi, která pád přežije díky tomu, že čirou náhodou nepadala obrovské tisíce stop, ale čirou náhodou spadla jen dvacet stop na vrcholek jedné hory, nad kterou vzducholoď zrovna prolétala. Toto už je opravdu moc, ale těch příkladů by se v knize našlo mnohem více a tak tyto kazí celkový dojem z jinak opravdu zajímavé a originální knihy. Řekl bych, že je to dáno stářím knihy, kdy lidé v tehdejších dobách věřili na náhody mnohem více než teď a chtěli si o nich přečíst.
Nicméně nebýt "faktoru náhody" tak je kniha super a mohu ji doporučit každému, dokonce si myslím, že není nutné mít už přečtený první díl. Sice tím přijdete o pár odkazů, ale jinak kniha působí celistvě i bez znalosti předchozí knihy.

• • •
Strany:
[Zpět na index] [2] [3] [_] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23]