Vetřelec - Odplata dočtena

Zařazen do: Filmy, Knihy — Klerik, 28. Říjen, 2015, 10:41

Druhý díl knížní série o Vetřelcích jsem s předběžným nadšením netrpělivě očekával, protože Probuzení bylo prostě dokonalé (hodnotil jsem 100%). Věřil jsem, že i když bude druhý díl jen z půlky tak dobrý, jako byla jednička, tak to bude pořád perfektní kniha. No, úplně to tak není.

V prní řadě je potřeba říct, že Vetřelci jsou pro mě jedním z mála témat, u kterých se doopravdy dokážu bát. U jedničky jsem se bál jako malý kluk a doufal jsem, že u dvojky ten strach zažiji znovu. Ale bohužel, v této knize není po strachu ani památky. 
Autor to nevzal úplně za správný konec. Jednak jeho popis samotných vetřelců je hodně chabý. Přirovnává je k pavoukům, ke hmyzu nebo k robotům, takže ve mě nevyvolal strach, ale maximálně odopor nebo nechuť - ale třeba taky nic (žádný pocit). Dalším problémem a přijde mi, že i zásadní chybou autora bylo, že do knihy zařadil části, kde popisoval, co si vetřelci myslí! To je obrovská chyba, které knize hodně ubírá na tajemnosti. Vždyť vetřelci jsou nevyzpitatelní a nikdo neví, co doopravdy chtějí a můžeme se o tom jen dohadovat a o to víc se bát neznámého! Ale autor tohle porušil a díky tomu jste už nepřemýšleli, kde asi vetřelci znovu zaútočí a jestli vůbec, prostě jste očekávali, že to přijde a autor se s tím ani moc nepáral - žádné popisování stínů a strachu mariňáků, prostě najednou tam vetřelci byli a tak se střílelo.

Nenašel jsem vlastně ani jedinou pasáž, která by byla alespoň zčásti tak napínavá, jako byly v jedničce skoro všechny (když v jedničce vetřelci, Timem Lebbonem popisovaní jako stíny, hnali Ripleyovou a její kolegy mimozemskou lodí a pak je pronásledovali starým městem, tak jsem málem omdlel z nedostatku vzduchu, když jsem celou dobu zatajoval dech :-)). Strach se tedy v této knize opravdu nevyskytuje. Kdyby tam nebyli vetřelci, kteří sami o sobě v člověku vyvolávají nepřijemné pocity, tak by se to ani hororem nedalo nazvat.
Ještě je důležité zmínit, že v prním dílu se vetřelci objevili hned na začátku a už od začátku tedy vyvolávali strach a napětí. Tady se neobjevili dříve než po sté stránce, pouze jste o nich věděli, protože autor popisoval jejich myšlenky. Autor tedy nevyužil úvodních 100 stran na budování atmosféry plné strachu, ale vyplýtval je například na cestu Alana Deckera na Zemi (chcete snad číst v knize o vetřelcích o pozemských byrokratech?), kde se nic moc nestalo.

Výše uvedené jsou věci, které mně osobně na knize vadily. Nicméně nechci aby to byla čistě negativní recenze, kniha to není vyloženě špatná. Jednička, nasadila laťku tak moc vysoko, že všechny další knihy už budou vždy pouhým jejím stínem. Vzhledem k přímému propojení knih s filmovou sérií, se nám nabízí ideální možnost srovnání.
Vetřelec - Probuzení je jako film Vetřelci (Vetřelec 2), tedy napínavá děsuplná hrůza, na kterou budete ještě dlouho vzpomínat. Vetřelec - Odplata je jako Vetřelec: Vzkříšení (Vetřelec 4), tedy akční jízda, která si z Vetřelců bere jen něco, nerespektuje pravidla "vetřelčího světa", přidává nějaké ty vtipy a i když nesplnila očekávání, tak se na ni koukat dá, ale za nějaký horor ji rozhodně považovat nemůžete.

Probuzení ode mě dostalo právem 100%. Odplata si ode mě odnáší 80% - chtěl jsem dát méně, ale nakonec jsem jí pár bodů přidal, protože i když to není to pravé vetřelčí ořechové, tak se to čte dobře, kniha se dá zhltnout jedním dechem a i když se třeba na začátku příběhu nic moc zásadního nedělo, tak to rozhodně nebyla nuda. Zhodnitil jsem to tedy úplně stejně tak, jak jsem zhodnotil filmy Vetřelci a Vetřelec: Vzkříšení.

• • •

Komentáře:

Zatím nebyly přidány žádné komentáře.

Nový komentář: